NEJVĚTŠÍ TAJEMSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY - FOND Z

 

JAK SE DĚLAJÍ „POCTIVÍ POLITICI“ A „POCTIVÁ POLITIKA“

Příklad číslo 1:

PRESIDENT PETR PITHART - ODPURCE KOMUNISMU, ANEBO ... ???

V LN z 8. ledna 2003 jsem si se zájmem přečetl vyjádření kandidáta na presidenta ČR Petra Pitharta na téma „Pithart jako aktivní odpůrce komunismu“. Tedy něco, o čem jsem do té doby nic nevěděl. V touze po poznání hrdinské minulosti našeho budoucího presidenta Petra Pitharta jsem propátral světový Internet a co jsem nezjistil:

V době, kdy komunisté plnili své koncentrační tábory skutečnými odpůrci komunismu, byl Petr Pithart se svými rodiči - komunistickými diplomaty, kde jinde než na Západě. On tam v té době totiž studoval… Koncem 50. let, kdy lágry přetékaly, se rozhodl vystudovat komunistická práva aby se jimi mohl za nelidské komunistické diktatury jako státotvorný doktor práv dobře živit. To se mu taky podařilo: Pracoval 8 let jako odborný asistent Univerzity Karlovy Fakulty právní na její katedře komunistického „Státu a práva“. Už jako student vstoupil na přelomu 50. a 60. let do komunistické strany, kde strávil celé mládí. Mezitím, po ukončení Právnické fakulty UK, jako věhlasný znalec nepřátelského Západu, navíc se 100% prověřením, vyučoval na vojenské škole v Bruntále velitelské kádry komunistické armády pro jejich tažení na Západ. Tuto epizodu byste však v jeho oficiálním životopise marně hledali... Ještě ve druhé polovině 60. let vyhazoval ze své kanceláře na fakultě studenty, kteří ho při vstupu nepozdravili „čest práci“. Důvěru, vloženou do něho komunistickou stranou, nikdy nezklamal! Po sovětské okupaci byl opět vyslán na studia na Západ, ale na výzvu komunistické strany se už po třech měsících disciplinovaně vrátil z tohoto nelidského světa „vykořisťování a bezpráví“ zpět do své milované okupované vlasti, aby mohl pokračovat pod sovětskou okupací v budování socialismu. Situaci však ani tím nezachránil a lukrativní post na fakultě komunistického „Státu a práva“ musel ke své velké lítosti přepustit ještě kovanějším soudruhům. Nelze se proto divit, že po takovém nevděku natolik zatrpkl, až nakonec podepsal spolu s množstvím komunistickou stranou podobně nedoceněných soudruhů Chartu77. Ke své nejslavnější knize „Osmašedesátý“, považované za klasiku tzv. "omluvenkové literatury", se až do roku 1990 nikdy nepřihlásil. Věděl, že tím by se rodné KSČ nezavděčil a sobě nepomohl. Po listopadu pak přesně naopak. Vždy dobře věděl, co je a co není PRO NĚHO výhodné. Sám říká, že jako chartista strávil 48 a 96 hodin na policejní cele předběžného zadržení. Při jeho nesporných „kádrových kvalitách“ není divu, že tohle byl celý jeho „trest“, kterým si KSČ nechala zaplatit.  Udělejme si úměru: 8 let v KSČ x 144 hodin v „protikomunistickém odboji“… Pan president Václav Havel byl ve vězení 43 300 hodin. Pan Cibulka 43 800 hodin. O panu Uhlovi nemluvě, neboť ten má za sebou spolehlivě více něž 50 000 hodin. Po 17. listopadu 1989 pak byl Petr Pithart, tento „odpůrce komunismu“, vybrán za prvního předsedu české postkomunistické vlády. Vybrali dobře! JUDr. Petr Pithart zajistil naprostou beztrestnost všem komunistickým zločincům 40., 50., 60., 70. a 80. let. Na takového prezidenta můžeme být hrdí!    Zdeněk Novák, Praha

MINISTR VNITRA JUDr.RICHARD SACHER A JEHO PRVNI NAMESTEK VILIAM CIKLAMINI: VACLAV HAVEL SE PODILEL NA VYCISTENI ARCHIVU KOMUNISTICKE "STATNI BEZPECNOSTI" A UKRYTI VSECH KOMPROMITUJICICH MATERIALU DO "FONDU Z": 50% VSECH TRI VLAD A PARLAMENTU BYLI KOMUNISTICTI AGENTI !!!

TAK TAKHLE SE DELA POLITIKA V CECHACH...
23.únor 2002

Parlament schválil před čtrnácti dny návrh zákona na zpřístupnění
archivu SNB. Podle něho bude moci každý občan České republiky starší
18 let nahlédnout do tajných dokumentů o spolupracovnících SNB a do
kádrových materiálů jejich někdejších příslušníků. Jestliže se někdo
nyní těší, že se konečně dozví "pravdu" o všech agentech SNB, je ale
na velkém omylu.

PRAHA/ Archiv byl totiž na přelomu let 1989 a 1990 rozkraden. Šlo o
dvě etapy "krádeží". Nejprve vyčistili archiv samotní důstojníci
SNB, kteří si údajně odnášeli materiály hromadně  v igelitových
taškách, a pak dokonce nové polistopadové vedení ministerstva vnitra.
Z archivů tak zmizely klíčové svazky o lidech, kteří patřili do
vyšších kruhů StB. Díky druhé etapě "krádeží" pak scházejí v
archivech bývalé Státní bezpečnosti důležité svazky o některých
lidech, kteří se po listopadu 1989 dostali do vysokých politických či
státních funkcí. Řada z nich je v politice dodnes. Viz.:
http://www.cibulka.net/nnoviny/nn1998/nn0198/obsah/1.htm  

Co se stalo s důležitými svazky StB počátkem roku 1990, prozradil až
teprve v těchto dnech tehdejší první nekomunistický ministr vnitra
československé federace JUDr.Richard Sacher (60). Ten svědčil pod sankcí
trestu odnětí svobody za křivou výpověd a křivé obvinění před několika
dny u soudu proti svým předchůdcům na vnitru v kauze "Asanace", což
měla být akce StB na vyhnání disidentů z Československa. Sacher u
soudu bez skrupulí přiznal, že nechal vytvořit takzvaný fond "Z" a
do něj nechal uložit dokumenty, které se týkaly poslanců, členů vlády
a pracovníků generální prokuratury.

"Vydal jsem také pracovníkům archivu pokyn, aby shromáždili veškeré
svazky StB, které se týkaly signatářů Charty 77. V dubnu 1990 jsem
pak materiál slavnostně předal čtyřem představitelům Charty 77(dodnes neznámým?).
Domluvil jsem se s nimi, že až se s nimi seznámí, tak je předají
Státnímu archivu. Zda se tak opravdu stalo, nevím".

O vytvoření fondu "Z" se v roce 1990 několikrát mluvilo. Sacher však
tehdy tvrdil, že to udělal proto, aby předešel divokým lustracím,
protože do archivu měli přístup i "nepovolaní" lidé, kteří mohli
informace zneužít. To, že by si některé materiály týkající se
disidentů držel někde doma a tak dlouho, však nikdy dříve neřekl.

Dosud zareagoval na toto šokující přiznání Richarda Sachera jen
bývalý policista a šéf Občanských komisí Přemysl Vachalovský. Ten
prohlásil,že by se doznáním Richarda Sachera měly zabývat policie a
státní zastupitelství. "Z jeho tehdejšího jednání vyplývá, že
porušil zákony a zneužil své funkce," řekl Vachalovský.

Viliam Ciklamini: "O materiály komunistické StB měl zájem Havel"
Bratislava / Jak to tehdy v roce 1990 s "divokým" lustrováním
poslanců a členů vlády bylo ve skutečnosti? Co se tehdy stalo, že
dnes nebudou mít lidé přístup ke všem materiálům z archivu StB? Proč
chtěl někdo zamést historii privilegovaných a historii druhých tam nechat?

Viliam Ciklamini (70), jehož jsme požádali o rozhovor, byl v té době
Sacherův první náměstek na federálním ministerstvu  vnitra. Po boku
Sachera však vydržel jen čtyři měsíce. Sacher ho pak odvolal.
Ciklamini tvrdí, že to bylo právě kvůli tomu, že nesouhlasil s
vybrakováním archivu StB a s nelegálními lustracemi. Ciklamini dnes
žije v Bratislavě a je jedním z vážných kandidátů na post příštího
šéfa slovenské tajné služby.

Ciklamini tvrdí, že na divokých lustracích, které vlastně měly
ochránit některé vrcholné politiky či disidenty před případnou
skandalizací za jejich styky s StB, se podílel přímo i prezident
Václav Havel.

Měl jste tehdy jako první náměstek na starosti rozvědku, tedy vše, co
se týkalo bývalé StB.

Ano. Měl jsem tehdy na starosti velmi citlivé věci. Tehdy se
rozhodovalo o dalším vývoji země. Rozhodovalo se o tom, zda bude
prezidentem Havel, nebo Dubček. Za mnou tehdy přišel jeden z dalších
náměstků na vnitru pan Sámel, který patřil k lidem pana Havla, a
říkal: Když půjdeš s Havlem a ne s Dubčekem, tak se staneš federálním
ministrem vnitra. Nepřijal jsem to, a tak jsem se pro ně stal
nepohodlným.

A proč jste měl jít proti Dubčekovi?

Oni si ještě v tom lednu 1990 mysleli, že Dubček je pro ně
překážka. Havel byl připravený jít na Hrad, ale řada lidí by tam tehdy
ráda viděla Dubčeka. To, že se Havel stane prezidentem, bylo
připravené. To víte, já jako první náměstek jsem měl na starosti
rozvědku...

Chcete říct, že Havel potřeboval na ministerstvu vnitra oddaného
člověka, přes kterého by ovládali vnitro a rozvědku?

Ano.

Ale proč by to dělali.

Sacher s Havlem nechali tehdy lustrovat politiky. Přišli na to, že
celá polovina třech parlamentů a vlád - federální, české a slovenské -
byly komunistickými agenty. Tehdy vytvořili zvláštní fond "Z", do kterého dali
všechny ty, s nimiž se počítalo do významných funkcí. Šlo převážně o
disidenty a odbojáře. Oni prostě tehdy chtěli ovládnout situaci.

Na jakém základě můžete tvrdit, že se na stahování svazků StB podílel
i Havel?

Tehdejší ředitel tajné služby Zdeněk Formánek zjistil jako první, že
Sacher nechal lustrovat a vyčleňovat z archivu spisy určitých lidí.
Šel  ihned do kanceláře prezidenta Havla. Řekl v sekretariátu, že
chce Havlovi oznámit, že se nelegálně lustruje. Havel ihned poté
volal Sacherovi, že je to prozrazené. Sacher to pak ihned všechno
svedl na  Formánka a odvedl od sebe pozornost.

A jak víte, že Havel o tom skutečně věděl?

Havel Formánka odmítl přijmout. Navíc to pak potvrdil i náměstek
Sámel. Řekl, že o lustracích věděl i Havel.

Co zjistil Formánek?

Formánek zjistil, že dvacet lidí z vnitra i se svými manželkami dny a
noci tajně lustrují archivy StB.

A to bylo na pokyn Sachera?

Ano, na pokyn Sachera a Havla. Já jsem k tomu tehdy vystoupil na
tiskové konferenci ve Špalíčku a chtěl jsem o tom promluvit v
parlamentu, ale to mi nedovolili. Pak mě Sacher odvolal.

Ta lustrace se tehdy dělala tak, že se vzali jména tehdejších
politiků a ústavních činitelů a projela se ve svazcích agentů StB?

Ano.

A pokud se našlo nějaké jméno, tak se jednoduše vytáhlo a schovalo do
toho fondu Z.

Ano, ale ne všechny schovali do toho zvláštního fondu. Tam se dali
jen ti perspektivní politici, s nimiž se počítalo na další léta.
Každopádně to bylo nelegální "divoké" lustrování.

A koho se ty nelegální lustrace týkaly?

To je těžké, já jsem ke konkrétním jménům neměl přístup.

Když jste se tehdy dozvěděl, že se lustrovalo, Sacher byl zrovna v
Londýně. Co jste dělal?

Okamžitě jsem požádal o vysvětlení tehdejšího šéfa kanceláře ministra
vnitra pana Jiřího Novotného. Ten přiznal, že se lustrovalo. Že lustrovalo
20 lidí i se svými ženami a že to dělali více jak týden. To byla
práce. Vždyť to bylo 130 tisíc svazků ll. správy StB, které museli projít.

To dělali ručně.

Ano, tehdy ještě počítačová technika nebyla.

A co ty další správy StB, plus vojenská rozvědka a kontrarozvědka?

Tam se naštěstí nedostali...

Jak se díváte dnes s odstupem času na tu dobu?

Byl to boj o moc! Kdybych to měl k něčemu přirovnat, tak snad k jen
situacím, které jsem zažil v době mé zpravodajské činnosti v polovině
šedesátých let v Africe. Nakládalo se u nás s demokracií jako v
rozvojových zemích!

 

Tato doba už skončila?

...


Konec rozhovoru pro deník SUPER z 23.02.2002


PROTI TOMU VSEMU EXISTUJE JEDINA MOZNA OBRANA:
PETR CIBULKA a politicka strana REFEREND a prime demokracie Pravy Blok rikaji: NEVERITE POLITIKUM? NO KONECNE!!! VERTE SAMI SOBE! Nikdo se o vas nepostara lepe nez VY SAMI!!! Proto dekujeme za volebni podporu naseho
programu REFEREND a prime demokracie "VSECHNA MOC PRO VSECHNY"!!!
Viz. www.cibulka.net, www.PravyBlok.cz

 


 

-----Original Message-----
From: Petr Cibulka - Pravý Blok [mailto:Petr.Cibulka@pravyblok.cz]
Sent: Saturday, September 14, 2002 2:36 AM
To: Česká tisková kancelář, Praha
Subject: Demokracie po cesku, aneb nejhlubsi statni tajemstvi konecne pro kazdeho!!! EXISTENCE FONDU "Z" PO 12 LETECH MLCENI A ZAPIRANI POTVRZENA!!!
Importance: High

 

 

-----Original Message-----
From: Petr Cibulka [mailto:Petr.Cibulka@PravyBlok.cz]
Sent: Saturday, November 09, 2002 2:41 PM
To: Česká tisková kancelář; Praha
Subject: NEJSILNEJSI POLITICKOU STRANOU CESKE REPUBLIKY JSOU TAJNE
SLUZBY: Petr Cibulka a akce komunistické StB „Asanace": Akce probíhá už od roku 1978. Cíl akce byl popsán takto: "Docílit úplného rozložení a izolace hlavních organizátorů akce Charta 77 od ostatních signatářů.
Importance: High


NEJSILNEJSI POLITICKOU STRANOU CESKE REPUBLIKY JSOU TAJNE SLUZBY...
aneb CO BYCHOM PRED NADCHAZEJICIM SUMITEM NATO V PRAZE
A OSLAVAMI 13. VYROCI "VELKE LISTOPADOVE SAMETOVE REVOLUCE"
MELI ROZHODNE VEDET!!!!!

KOMUNISTICKA POLICEJNI ZLOCINECKA ORGANIZACE "STATNI BEZPECNOST", StB, VIZ. ZAKON 198/1993 „O ZLOCINNOSTI A PROTIPRAVNOSTI KOMUNISTICKEHO REZIMU“, DNESNI POSTKOMUNISTICKA BIS A JEJICH VYSOCE USPESNE AKCE "ASANACE", STEJNE JAKO PARALELNI AKCE "KLIN", OBE ZAMIRENE PROTI JINAK SMYSLEJICIM OBCANSKYM AKTIVISTUM, DO DNESNÍHO DNE USPESNE POKRACUJI:

A) MINULOST:
Motto: "Akce Asanace proběhla v letech 1978 až 1984. V rozkaze, který
ministr Obzina vydal 21. prosince 1977, je cíl této akce popsán takto:
"Docílit úplného rozložení a izolace hlavních organizátorů akce Charta 77 od
ostatních signatářů, u vytipovaných organizátorů této akce dosáhnout
vystěhování z ČSSR."
Akce Asanace v mnoha případech byla úspěšná. Do ciziny odešel například
současný vrchní pražský rabín Karol Sidon, zpěvák Jaroslav Hutka, herec
Pavel Landovský. Naopak nátlaku odolali Petr Cibulka..."
Dalsi podrobnosti viz. iDNES, www.idnes.cz: 
http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A011119_212120_domaci_pol&l=1&t=A011119_212120_domaci_pol&r2=domaci 

B) SOUCASNOST:
AKCE NA UMLCENI PETRA CIBULKY PO TOM,
CO BYVA SKUTECNYMI VITEZI NAZYVANO
"STUDENTSKA SAMETOVA REVOLUCE 17. LISTOPADU 1989",
COZ BYL VE SKUTECNOSTI OD SAMEHO POCATKU KOMUNISTICKY PODVOD,
PRIVATIZACNI PUC REFERMNIHO KRIDLA KGB a ARMADNI GRU!

VIZ. ZAKLADNI ANALYTICKE DOKUMENTY NEJLEPSICH ANALYTIKU,
KTERI BYLI VE SVYCH ANALYZACH PRED VETSINOVYM NAZOREM VZDY NEJMENE 10 LET
NAPRED A JEJICHZ PRAVDIVOST DALSI VYVOJ ZATIM VZDY POTVRDIL:
 
1) MIROSLAV DOLEJSI: ANALYZA 17. LISTOPADU A ZMEN VE VYCHODNI EVROPE 1989:
http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn0100/obsah/index.htm
2) ANALYZY FRANCOUZSKE ROZVEDKY  "KDO CHCE VLADNOUT SVETU":

TRI INTERNACIONALY PROTI NASIM SVOBODAM:
http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn0200/obsah/index.htm

3) FRANCOISE THOM: MRAZ PRICHAZI Z KREMLU:
http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2001/nn01_2001/obsah/index.htm

4) PETIDILNY ANALYTICKY SERIAL SEFREDAKTORA ZEMEDELSKYCH NOVIN JIRIHO PILOUSE:
NECENZUROVANE NOVINY 03, 04, 05, 08 a 09/2000:                                                                                                                                          "ORGANIZOVANY ZLOCIN, NEJMOCNEJSI REZORT CR":
http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn0400/obsah/index.htm
5) HLEDAJI SE AGENTURNI SVAZKY KGB NA VACLAVA KLAUSE A TY OSTATNI:
http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2001/nn04_2001/obsah/index.htm

PROTI TOMU VSEMU EXISTUJE JEDINA MOZNA OBRANA:
PETR CIBULKA a politicka strana REFEREND a prime demokracie Pravy Blok rikaji:
NEVERITE POLITIKUM? NO KONECNE!!! VERTE SAMI SOBE! Nikdo se o vas
nepostara lepe nez VY SAMI!!! Proto dekujeme za volebni podporu naseho
programu REFEREND a prime demokracie "VSECHNA MOC PRO VSECHNY"!!!
Viz. www.cibulka.net, www.PravyBlok.cz

OPERACE POLISTOPADOVE CIVILNI KONTRAROZVEDKY BIS V BOJI PROTI TZV. "VNITRNIMU NEPRITELI", COZ JE VE SKUTECNOSTI KAZDY SVOBODNE MYSLICI A JEDNAJICI OBCAN, TEDY Z HLEDISKA SOUCASNEHO VLADNOUCIHO eStBlishmentu KAŽDÝ JINAK SMYSLEJICI OBCAN, JSOU POPSANY NA:
http://www.pravyblok.cz/Dopisy/konference_Zofin_06052002.htm
a na to navazujici:
http://www.pravyblok.cz/aktuality.htm

a v naslednem TRESTNIM OZNAMENI PETRA CIBULKY NA VELITELSKE SPICKY REPRESIVNICH SLOZEK POSTKOMUNISTICKE STATNI MOCI:

Protokol o výslechu obviněného

Poučení jsem rozuměl, doplnění ani vysvětlení nežádám. Po poučení uvádíme,
že nevyužívám svého práva k odepření výpovědi a vypovídat budu.
Dnešního dne před započetím výslechu mi bylo předáno usnesení dle §160/1
tr.ř. o zahájení trestního stíhání pro tr.čin podle §147/1 tr.z. ve věci
společnosti NITC s.r.o.


Dále uvádím, že výslechu bude na moji žádost přítomna moje obecná
zmocněnkyně PhDr. Miloslava Jebavá.


K věci samostatně uvádím, že celá tato kauza je důsledkem zločineckých a
protiústavních operací postkomunistických tajných služeb ČR, obsazených do dnešního dne důstojníky a spolupracovníky zločinecké organizace komunistické Státní bezpečnosti. Zločinnost předchozího režimu, proti kterému jsem aktivně bojoval, je definována stále platným zákonem č.198/1993 Sb., který tento režim definuje jako "zločinný a zavrženíhodný" O všech těchto operacích polistopadových tajných služeb tohoto státu proti mé osobě, mnou vydávaným Necenzurovaným novinám, které v roce 1992 a 1999 zveřejnily seznamy cca 200.000 důstojníků a spolupracovníků komunistických tajných služeb, viz. http://www.cibulka.net/, jsem psal už mnohokrát, mezi jiným ve své knize "TAK PRAVIL PETR CIBULKA - odpověď vládnoucímu komunistickému dobytku", vydané k 10.výročí 17.listopadu v nákladu 15.000 ks renomovaným nakladatelstvím Votobia. Poslední kompletní výpověď o těchto zločineckých a protiústavních operací polistopadových tajných služeb proti všem mým politickým a ekonomickým aktivitám jsem učinil na tiskové konferenci, pořádané dne 6.5.2002 v restauraci Žofín v Praze. Kompletní přepis této tiskové konference je k dispozici na internetu na adrese www.pravyblok.cz  v Aktualitách:
http://www.pravyblok.cz/Dopisy/konference_Zofin_06052002.htm  Je víc než
zajímavé, že do dnešního dne nikdo na šokující informace, zveřejněné na této
tiskové konferenci, nereagoval. Nejen novináři, ale ani policejní orgány
tohoto státu!!!
Žádám, aby tento zápis z této tiskové konference byl přiložen do spisu,
stejně jako moje kniha, kterou dodám. Obsahem této tiskové konference byly
následující informace: 1. V roce 1992, na třetím sněmu Charty 77, rozhodla
skupina vedoucích představitelů civilní kontrarozvědky na základě mnou
předneseného projevu o založení objektového svazku ke sledování mé osoby,
Necenzurovaných novin a veškerých mých politických a ekonomických aktivit.
Tento rozkaz vydal tehdejší ředitel výkonu služby civilní kontrarozvědky a
současný ředitel její olomoucké expozitury plk. Jan Princ, který je spolu se
svojí ženou Květou Princovou osobním přítelem současného prezidenta Václava Havla. Z dalších důstojníků, kteří tomuto rozhodnutí byli přítomni, mohu jmenoval plk. Františka Stárka, tehdejšího náměstka civilní kontrarozvědky Zdeňka Vodsloně, plk. Viktora Parkána a dnes už bývalého kpt. BIS Vladimíra Hučína. Operace proti mně, mé tiskárně a Necenzurovaným novinám, které mně a mým zaměstnancům způsobily milionové škody, o politických a morálních škodách nevyčíslitelné hodnoty ani nemluvě, vedla brněnská expozitura BIS pod vedením ředitele RNDr. Petra Zemana, osobního tajemníka PhDr. Jaroslava Šabaty, krajského tajemníka KSČ odpovědného za politické řízení StB, po odchodu Petra Zemana převzal jeho roli RNDr. Petr Špaček, syn krajského tajemníka KSČ Josefa Špačka, který se stal po vítězství ČSSD v roce 1997 osobním poradcem ministra vnitra Václava Grulicha. V technické rovině řídil operace proti všemu, o co jsem se pokoušel, ředitel výkonu brněnské expozitury BIS plk. Petr Kadlec a další osoby. Chtěl bych v této souvislosti zvlášť zdůraznit, že tento objektový svazek a operace proti mně řídí tentýž důstojník  zločinecké komunistické Státní bezpečnosti, který na
mně pracoval před 17.listopadem 1989. Chtěl bych zopakovat, že díky těmto,
po deset let trvajícím zločineckým protizákonným  a protiústavním operacím
rozhodujících skupin v civilní kontrarozvědce proti mé osobě a všem mým
aktivitám, mně vznikly tak obrovské finanční škody, že moje firmy byly zcela
zlikvidovány, čímž mně byla způsobena obrovská materiální ztráta. Z tohoto
důvodu moje firmy ani nebyly schopny dostát svým finančním závazkům k tomuto státu a zdravotní pojišťovně. Žádám,l aby byl jako hlavní svědek
dosvědčující všechny zde uvedené informace vyslechnut kapitán BIS Vladimír
Hučín a další důstojníci BIS, které on uvede.
Dále bych chtěl podat trestní oznámení na nejvyšší představitele POLICIE ČR,
u kterých mám důvodní podezření, že všechny tyto diverzní operace civilní
kontrarozvědky proti mně a všem mým aktivitám umožnili a kryli. Jedná se bez
výjimky o osoby, které se aktivně podílely na teroru proti mně v dobách
komunistické diktatury a sovětské okupace, proti kterým jsem aktivně
vystupoval a za které jsem byl komunisty pětkrát uvězněn. Jedná se o
současného prezidenta policie ČR genmjr. JUDr. Jiřího Koláře, který jako
nomenklaturní kádr komunistické policie a náčelník odboru hospodářské
kriminality krajské správy SNB v Brně řídil v letech 1988 a 1989 tzv.
trestní stíhání mé osoby za organizování  zakázaného samizdatu, který
spočíval ve vydávání knih, časopisů a hudebních nahrávek všeho, co
komunistická diktatura a komunistická okupační správa pokoušela umlčet. Dále podávám trestní oznámení na současného ředitele Správy Jihomoravského kraje Policie ČR plk. Břetislava Břečku, který se aktivně podílel na teroru, vedeném proti mně v dobách komunistické diktatury. Jednalo se už tehdy o zvlášť prověřeného komunistického kádra, který pocházel z rodiny vysokého důstojníka STB z 50.let a mám důvodné podezření, že i v 80.letech pracoval pod důsledným řízení komunistické Státní bezpečnosti. Břetislav Břečka mě v září 1986 vlastníma rukama zatkl za to, že jsem se odmítl podřídit drastickým podmínkám policejního tzv. ochranného dohledu, ponižujícímu mou lidskou důstojnost. Za to jsem byl díky němu uvězněn. Břetislav Břečka po mém propuštění několik let vykonával policejní dozor nad veškerou mou činností. V tom mu pomáhal předseda celoútvarové organizace KSČ Policie Brna 2, na jehož jméno si nemohu vzpomenout, ale které Břetislav Břečka určitě doplní, protože tento člověk dál slouží u Policie ČR. Tento policejní dohled v provedení B.Břečky spočíval v pravidelném hlášení na policejní služebně, v zákazu překročit hranice města Brna bez policejního souhlasu, v povinnosti prokazovat zdroj své obživy a v právu B. Břečky a předsedy KSČ v kteroukoliv denní či noční dobu vstoupit do mého bytu a provést tam kontrolu, jestli neprovádím nějakou "trestnou činnost", namířenou proti komunistické diktatuře a sovětské okupaci. Dále podávám tr. oznámení na jeho náměstka, plk. Romana Heinze, který 15.října 1988 prováděl po mém uvěznění v doprovodu kapitána Zeleného a dvou důstojníků STB domovní prohlídku v mém bytě, zaměřenou na zabavení všech dokumentů Charty 77, literárního a hudebního samizdatu. Roman Heinz na mou výslovnou žádost, aby do protokolu uvedl jména těchto dvou důstojníků STB, kteří domovní prohlídku fakticky řídili, jejich identifikaci do protokolu odmítl uvést. Tím porušil i tehdy platné komunistické zákony. Dále podávám trestní oznámení na Mjr. Petra Netíka, který mě nechal uvěznit v noci ze 14. na 15. října 1988. Chtěl bych zejména zdůraznit, že veškerá má činnost, za kterou mne všichni zde uvedení příslušníci P ČR v dobách komunistické diktatury a sovětské okupace terorizovali, byla v přísném souladu s tehdy platným Paktem o občanských a politickým právech, jak byl ratifikován komunistickým parlamentem a jak byl zveřejněn ve sbírce zákonů č. 120/1976 Sb., který byl od počátku nadřazen všem tehdy platným zločineckým komunistickým zákonům. Všechny tyto osoby se tedy dopustily rozsáhlé trestné činnosti, díky které jsem strávil řadu let v nelidských podmínkách komunistických věznic a koncentračních táborů. Mám důvodné podezření, že i po 17.11.1989 se všechny tyto osoby podílejí, spolu s brněnskou expoziturou BIS, na jejich zločineckých operacích proti mně a všem mým politickým a ekonomickým aktivitám. Z tohoto důvodu žádám, aby další vyšetřování mých uměle vytvořených kauz bylo vedeno v Praze, protože jsem
přesvědčen, že v Brně, kde všichni uvedení zločinci do dnešního dne působí v
nejvyšších policejních a státobezpečnostních funkcích, není vhodné prostředí
pro skutečně objektivní vyšetření všeho, co jsem teď uvedl. To je vše, co k
věci samostatně uvádím, na otázky  odpovídat budu.
Kde se nachází v současné době účetnictví společnost NITC s. r.o. a nadace
NITC?
Veškeré účetnictví všech mých firem, zlikvidovaných zločineckými operacemi
BIS, se nachází v mém domě v Brně-Jundrově. Bohužel tento dům mně podvodně
ukradla moje bývalá žena, která v mé nepřítomnosti nechala vyměnit všechny
zámky a znemožnila mi tak vstup do mého vlastního domu. K účetnictví v
současné době nemám přístup. Dávám právo P ČR odvrtat zámek u dveří a
vyzvednout veškerou účetní dokumentaci. Byl bych rád, kdybych byl osobně
přítomen odvozu účetní dokumentace.

Kdo vedl účetnictví společnosti NITC s.r. o a nadace  NITC?
Veškeré účetnictví všech mých společností vedla v daných letech účetní
Martina Hanušová. Šlo o zaměstnankyni jedné ze společností, domnívám se, že
šlo o NITC s.r.o.

V které bance měly NITC s. r. o. a nadace NITC veden účet? Všechny moje
společnosti měly účty postupně v několika bankách, které však byly v průběhu
90. let všechny vytunelovány a zkrachovaly. V jaké bance jsme měli účet
naposledy si nemohu v tomto momentě vybavit. Určitě však účetní Martina
Hanušová bude tuto skutečnost vědět. Snad šlo o Kreditní banku Plzeň a.s.

Proč nebyly odvedeny povinné odvody na pojistném a dani za zaměstnance
společnosti NITC s.r. o. podle Vámi předaného usnesení dle §160/1tr. Ř. ?
Jak už jsem uvedl ve svém trestním oznámení na nejvyšší důstojníky civilní
kontrarozvědky a Policie ČR, stal jsem se obětí,  spolu s Necenzurovanými
novinami a mojí tehdejší tiskárnou, zločineckých protizákonných a
protiústavních operací těchto represivních složek státní moci polistopadového režimu. Těmito diverzními operacemi byly mně a všem mým firmám způsobeny škody jdoucí za 10let do výše několika desítek milionů Kč.
Z tohoto důvodu se těmto zločineckým institucím podařilo třikrát zlikvidovat
Necenzurované noviny a moji tiskárnu přivést do bankrotu. Moje firmy právě z
těchto důvodů měly po mnoho let obrovské finanční problémy vyplácet našim
zaměstnancům v řádném termínu mzdy, o platbě pojistného a daní za
zaměstnance ani nemluvě, protože jsme  vždy dávali přednost tomu, pokud to
naše ekonomická situace dovolovala, aby alespoň naši zaměstnanci dostali
včas řádně zaplaceno. V každém případě musím důrazně odmítnout zodpovědnost
za jakékoliv dluhy firem, ve kterých jsem byl jednatelem, protože skutečným
viníkem všech těchto a mnoha dalších problémů jsou prokazatelně represivní
složky tohoto státu. Je to naprosto totéž, jako kdyby vás někdo na ulici
přepadl, rozbil vám dlažebními kostkami hlavu a vy jste byl pak povinen
škody za poškozený a znečištěný chodník uhradit. Neměli jsme dostatek
prostředků na to, aby byly vypláceny mzdy zaměstnanců v řádných výplatních
termínech, řešili jsme to zálohami a opakovanými doplatky. Po smrti svého
otce v polovině 90.let jsem zdědil 250.000 Kč, které jsem všechny investoval
do těchto firem, abych je udržel nad vodou. Stejně tak jsem investoval do
těchto firem veškeré peníze, které mi byly vyplaceny jako odškodné za svá
věznění komunistickým režimem, na kterém se většina ze zde výše uvedených
osob aktivně podílela.

Na adrese Václavské nám. Nebýváte k zastižení. Uvedete nějakou jinou adresu
pro doručování?
Na adrese Václavské nám. mám do dnešního dne trvalý pobyt. Fakticky zde ovšem
nežiji od začátku července 2001, kdy mě moje žena, během mého třídenního
pobytu na konferenci v Polsku, bez mého vědomí přestěhovala do mého domu v
Brně, když předtím vykradla konto Necenzurovaných novin, čímž je zlikvidovala a odcizila mně klíče od bytu na Václavském nám., kde jsem trvale
hlášen. Tím mi způsobila veliké  škody a dopustila se prokazatelně trestného
činu. Tím, že v mé nepřítomnosti vyměnila za několik měsíců i zámky od mého
domu v Brně, ze mne učinila na určitý čas bezdomovce. V těch měsících jsem
vedl intenzivní volební kampaň do parlamentních voleb za politickou stranu
REFEREND a přímé demokracie Pravý Blok, a to po celém území ČR, kdy jsme
vystupovali každý den v jiném městě. Z tohoto důvodu jsem nemohl uvést
žádnou adresu, na kterou by mi bylo možno doručovat jakoukoli poštu. Po
parlamentních volbách v červnu 2002 se mi podařilo alespoň částečně moji
situaci vyřešit a dnes je možné mi zasílat poštu na PO BOX 229, 111 21 PRAHA
1.

Dále chci k věci uvést, že nemám důvěru k soudnímu znalci navrženému policií
ČR a navrhuji, aby byl jako soudní znalec přibrán zkušený policejní soudní
znalec Věroslav Bednář, který byl brněnskou policií využíván ke kauze
vyšetřování rozsáhlých podvodů ve výši 65 miliard Kč, páchaných vedení
společnosti ICON Jihlava a tehdejším náčelníkem STB okresu Jihlava. Viz. http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2001/nn02_2001/obsah/07.htm Tím si
Věroslav Bednář získal mou důvěru a já jsem přesvědčen, že i v této kauze
podá naprosto objektivní zprávu o skutečné ekonomické situaci mých firem,
zlikvidovaných BIS.

Co se týče poučení ze strany policie o možnosti projevit účinnou lítost, k
tomu uvádím: Jsem zásadně přesvědčen, že dluhy se mají platit. V současné
situaci bych byl schopen splácet cca 1000 Kč měsíčně ze své kapsy na dluhy
mých bývalých firem tomuto státu, které mně represivní složky tohoto státu
po dobu 10 let systematicky likvidovaly. Jsem ale přesvědčen, že nejsem ten,
který by měl v této situaci učinit jakýkoliv akt účinné lítosti. Čekám
naopak od tohoto státu, že on učiní  tento akt účinné lítosti tím, že se mně
jeho představitelé omluví za zločinecké praktiky, které proti mně a všem mým
aktivitám represivní složky tohoto státu po dobu více jak 10 let prováděly a
provádí. V rámci této účinné lítosti tohoto státu musí být samozřejmě i mé
odškodnění jak v hmotné, tak v politické i morální rovině. Stejně tak musí
být součástí  účinné lítosti tohoto státu přísné potrestání všech zde
vyjmenovaných zločinců a některých jejich podřízených, kteří se ve službách
tohoto státu, a za peníze všech daňových poplatníků, těchto zločineckých a
protiústavních operací aktivně zúčastňovali.


V BRNĚ DNE 27.09.2002

Vyslechl: por. JUDr. Jiří Nejedlík
Přítomen: kpt. RNDr. J. Malý
Obviněný: Petr Cibulka
Jako obecny zmocnenec přítomna: PhDr. Miloslava Jebava

 

 

 

-----Original Message-----
From: Petr Cibulka [mailto:Petr.Cibulka@PravyBlok.cz]
Sent: Monday, November 11, 2002 12:53 AM
To: Česká tisková kancelář, Praha
Subject: PRAVE DNES VSTOUPILA POLITICKA STRANA REFEREND A PRIME DEMOKRACIE PRAVY BLOK DO TRETI FAZE SVEHO VYVOJE: MICHAL ZANTOVSKY S JANEM KASLEM DALI V TELEVIZI VSEM NA VEDOMI, ZE OTEVRENOST, PRUHLEDNOST A KONTROLOVATELNOST JE JEJICH ZIVOTNIM PROGRAMEM ...
Importance: High

PRAVE DNES VSTOUPILA POLITICKA STRANA REFEREND A PRIME DEMOKRACIE PRAVY BLOK, www.PravyBlok.cz, DO TRETI FAZE SVEHO VYVOJE. ZPRAVA Z TISKU:
MICHAL ZANTOVSKY, (ODA), S JANEM KASLEM, (ODS-EVROPSTI DEMOKRATE), DALI DNES V TELEVIZI CELEMU SVETU JASNE NAJEVO, ZE NAPROSTA OTEVRENOST, PRUHLEDNOST A KONTROLOVATELNOST VESKEREHO DENI VE SPOLECNOSTI, PREDEVSIM ZE STRANY VSECH NASICH SVOBODNYCH OBCANU - SVOBODNYCH DANOVYCH POPLATNIKU, JE JEJICH ODVEKYM ZIVOTNIM SNEM A PROGRAMEM...
PREDSTAVY TETO NOVE NASTUPUJICI GENERACE MLADYCH A NADEJNYCH CESKYCH POLITIKU O OTEVRENOSTI, PRUHLEDNOSTI A KONTROLOVATELNOSTI VESKEREHO ROZHODOVANI O NAS A O NASICH PENEZICH, SI MUZEME DIKY INTERNETU SKUTECNE DUKLADNE NASTUDOVAT:
V PRIPADE MICHALA ZANTOVSKEHO, PREDSEDY ODA, NEJLEPE NA.:
http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2001/nn04_2001/obsah/index.htm

http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2001/nn02_2001/obsah/index.htm
V PRIPADE BYVALEHO PRIMATORA HL. M. PRAHY ZA ODS JANA KASLA, MILACKA PRAZANU,  PRO ZMENU NA:
http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn1800/obsah/04.htm
http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn2200/obsah/09.htm

KRATKE POUCENI Z DEJIN LIDSTVA: TRI FAZE LIKVIDACE,  Z HLEDISKA MOCI,  "JINAK SMYSLEJICICH":

1. FAZE LIKVIDACE JINAK SMYSLEJICICH: Kdyz nekdo zacne ohrozovat posice vladnouciho ESTABLISHMENTU, v Ceske republice eStBlishmentu, inteligentni demokratura ho bude ignorovat s odvekym vedomim toho, ze 99% nespokojencu se brzy svymi bezvyslednymi pokusy unavi, ztrati nadeji, prestane zlobit a zaradi se pokorne zpatky do rady, cimz bude slouzit pro vystrahu ostatnim...

2. FAZE LIKVIDACE JINAK SMYSLEJICICH: Kdyz se jedna o vyjimecne odolneho a vytrvaleho oponenta nebo skupinu oponentu a jejich vliv ve spolecnosti pres totalni ignoraci a informacni blokadu stale sili, MOC proti nim zautoci vsemi propagandistickymi prostredky, ktere ma k disposici, jejich kriminalizaci nebo psychiatrizaci (prodejni novinari v masmediich, vykoreneni intelektualove, kteri se vzdy radi ohnou (Jan Werich sam o sobe) soudruzky ucitelky ve skolach, provladni obcane, pravni znalci, falesni obranci lidskych prav, atd., atd.). To podle dosavadnich zkusenosti z dlouhych dejin lidstva znici spolehlive kazdeho.

3. FAZE LIKVIDACE JINAK SMYSLEJICICH: Pokud by se vsak stal bozi zazrak a jinak smyslejici by tento utok nejen vydrzeli, ale jejich vliv ve spolecnosti by i nadale rostl, pak nastupuje treti, zaverecna faze: Vladnouci demokratura postavi sve lidi do jejich cela a prevezme vedeni takto nebezpecne opozice do svych vlastnich rukou...

POKUD BY SE JIM TO VSAK ANI TIMTO ZPUSOBEM NEPODARILO, VIZ. NAPRIKLAD
http://www.pravyblok.cz/Dopisy/Zapis%20z%2011.%20mimoradneho%20snemu.htm A HROZBY SKUTECNEHO OTEVRENI, ZPRUHLEDNENI A DOKONALE KONTROLOVATELNOSTI VSEHO ROZHODOVANI VE SPOLECNOSTI PRAVE ZE STRANY VSECH OBCANU - DANOVYCH POPLATNIKU, SE TETO MAFII ANI POD SVYM VLASTNIM VEDENIM NEPODARILO NEUTRALIZOVAT, COZ ZNAMENA POLITICKE OPONENTY A JE PODPORUJICI VEREJNOST DOKONALE ZMANIPULOVAT, NASTUPUJE CTVRTA FAZE RESENI: FYZICKA LIKVIDACE...

"NEVERITE POLITIKUM? NO KONECNE!!! VERME SAMI SOBE! Nikdo se o nas nepostara lepe, nez MY SAMI!!! Proto dekujeme za podporu naseho programu REFEREND a prime demokracie "VSECHNA MOC PRO VSECHNY"!!! PETR CIBULKA a politicka strana referend a prime demokracie Pravy Blok"
www.cibulka.net, www.PravyBlok.cz

 

 

 

TAJNÁ KAPITOLA

Z NEDÁVNÉ HISTORIE

POLISTOPADOVÉHO ČESKOSLOVENSKA

 

Když lež a nenávist zvítězily

pod vedením presidenta Václava Havla

nad pravdou a láskou

 

vokno noviny

 

                                                                                          Bolzanova 7

                                                                                          110 00 PRAHA 1

4.4.1990     vokno              tel: 22 47 53          13

 

   AKCIE NA INFORMAČNÍ BURZE

     Proč i dnes musí Vokno prorážet informační blokádu?

 

Před listopadem1989 se hodně mluvilo o demokratizaci. Po listopadu se mluví o demokracii, o tom, jak ohromnou demokratickou tradici máme, jací jsme rození demokraté, atd. Všechny možné noviny a časopisy jsou nezávislé, všechny sdělovací prostředky. Ale v případě brněnského sporu selhaly. Také díky jejich tendenčnímu informování se situace v polovině března tak vyhrotila. V současné době je už poněkud uklidněná. Přesto se k ní vracíme znovu, i když se to vymyká běžnému obsahu Vokno novin, neboť máme za to, že je symptomatická. Není divu, když naše republika má tak solidní ne-demokratickou, totalitní tradici, v níž většina z nás vyrůstala a byla formována.  Málo toho víme o vnitřní zkáze jednotlivce, jak se totalita podepsala na každém z nás, jak jsme ji infiltrovali, aniž o tom víme a aniž jsme ochotni si to připustit. Většina z nás by chtěla být nezávislá a chtěla by žít v demokratickém systému. Někteří o to usilují. Je však mnoho těch, kteří žijí stále v očekávání směrnic, příkazů v domnění, že jim bude ukázáno, co a jak dělat, nebo ve skupinkách, jež si jaksi navykly hovořit za většinu, což šlo ještě nedávno, kdy nás spájel jeden jediný tlak shora, ale nejde to už dnes. To skryté v nás je nebezpečné.

Redakce Vokna s nechutí sledovala způsob, jakým byla veřejnost informována o sporu pana Šabaty a pana Cibulky. Jsme přesvědčeni, že zvlášť v takových ožehavých případech musí být dbáno na co největší objektivnost a nezaujatost zpráv, na poskytnutí prostoru  všem zúčastněným stranám. Nestojíme na straně Petra Cibulky, jak by se mohlo zdát, ale snažíme se, otištěním rozhovoru s ním, ukázat i druhý pohled na věc.

Ještě nežijeme v demokracii. Jinak by těžko byl Cibulka v televizi odsuzován jako ultrapravicová síla, protože nesouhlasí s tím, aby po minulých čtyřiceti letech stál v čele města komunista.

Z tisku se nejrafinovaněji vyjádřily Lidové noviny. Nemáme ani tak na mysli rozhovor Jiřího Rumla s doktorem Šabatou nebo úvodník Květy Procházkové „… nakazí celé město!“, který je novinářsky nehodnotný. Jedná se o poslední slovo šéfredaktora Jiřího Rumla „Zloba není argument“. Píše tu o svém příteli dr. Jaroslavu Šabatovi. Na tom rozhodně není nic špatného. Zvláště když sám zdůraznil,  že o brněnském sporu psát nebude, a to výslovně. To ovšem v době, kdy tento spor kulminuje. Tedy o něm vlastně píše a zakrývá to větou, že o něm psát nebude. Článek je rámován tak, aby všichni věděli: Je tu někdo čistý, to je zjevně dr. Šabata, a někdo „nečistý“, plný zloby, někdo, kdo potažmo zapříčinil i to, že se zhoršil zdravotní stav člena předsednictva Federálního shromáždění dr. Jaroslava Šabaty, a na koho se vztahují závěrečná slova pana Rumla: „Všimněte si, že se nezmiňuji o Brnu, ale nemohu být zticha, když člověk, kterého nezlomila ani nepokořila StB je vystaven takové zlobě a nevědomosti.“ Tedy pan šéfredaktor explicitně o brněnském sporu nehovoří, ale vlastně se v článku ničím jiným nezabývá. V Brně přitom zřejmě v tomto případě nejde o to, jaký kdo byl vloni a v roce šedesát devět, ale o to, jak se aktéři sporu chovají teď. Oslavná óda by se dala napsat i na Petra Cibulku, i on byl minulým režimem kacéřován a vězněn, jak známo. Z kontextu Rumlova článku však vyplývá, že metody Cibulky a zastánců jeho názorů jsou horší než metody bývalé StB! Ke sporu se vyjádřil i pan president Havel. Souhlasíme s tím, že o Brnu si mají rozhodovat jeho obyvatelé. V rámci důrazu na přesnost informací, kterou z jiných projevů pana presidenta tak dobře známe, byli bychom přivítali nějaké konkrétnější údaje o tom, jakou větu pan Cibulka zneužil  a jaké sloveso zaměnil tak, že ta věta dostala zcela jiný smysl. Důležité také je, že podle našich zpráv v Brně k žádným pouličním bitkám nedošlo.

Postrádali jsme solidní deníkovou nebo televizní reportáž z Brna, která by lidem v ostatních částech republiky ukázala, jak Brňané smýšlejí nejen o Petru Cibulkovi, ale o celém sporu a hlavně o svém bývalém primátorovi. Varující je to, že nepřesnost informací a jejich jednostranné zpracování napomáhá především těm silám, které jsou všeobecně nazývány temnými. Ty usilují o rozkol mezi námi, o zničení křehké jednoty v mnohosti, a využijí k tomu nejen naší měkkosti, „něžnosti“, či jak to chcete nazvat, ale i naší radikálnosti.

                                                                                                -red-

 

 

Nejsem politik…

Rozhovor s Petrem Cibulkou se uskutečnil 18.3.1990 krátce po skončení setkání signatářů Charty 77 v Obecním domě v Praze. Diskuse se zúčastnili Ivan a Jarmila Binarovi, JUDr. Hana Marvanová, Iva a Mirek Vodrážkovi.

 

M. Vodrážka:  Mohl bys trochu uvést situaci v Brně?

 

P. Cibulka: Mám dojem, že konflikt v Brně, mezi Cibulkou a dr. Šabatou, především vůbec není konflikt  mezi dvěma osobami, tedy kvůli nějakým osobním záležitostem, ale je to střetnutí dvou politických koncepcí o to, jakou politiku dělat, jestli demokratickou, před tváří veřejnosti, pod kontrolou veřejnosti, kdy politici se za každý svůj krok, za každé své rozhodnutí zodpovídají veřejnosti, anebo politiku u nás tradiční: tzn. kabinetní, kdy, třeba i v zájmu veřejnosti (i když to je velmi diskutabilní), ale rozhodně za zády veřejnosti, se rozhoduje za ni. Tito lidé si myslí, že veřejnost není dost zralá na to, aby sama poznala, co je pro ni dobré a co je pro ni špatné a že oni jako elita jsou povoláni k tomu, aby společnost řídili.

Já si myslím, že tohle je ta podstata, ale jinak ten problém je mnohem starší, jak jsem

říkal na tom setkání Charty. Já osobně tento problém pociťuji už od jedenaosmdesátého roku, kdy jsem se vrátil po prve z vězení, ale zřejmě je to ještě starší problém, kdy jsem najednou zjistil, že Charta má sice 1000 nebo 1200 členů, ovšem těch se nikdo neptá a vlastně malá skupina ve vedení Charty, takové tvrdé aktivní jádro, určuje celou tvář Charty, její politiku, všechny její kroky, prohlášení k veřejnosti, aniž to s kýmkoli konzultuje. Už tehdy mně to začalo vadit, protože jsem měl pocit, že někdy by bylo vhodné alespoň ty problémy diskutovat, když už zřejmě je nemožné, aby se v tehdejší situaci všichni signatáři Charty podíleli na tvorbě nějakého rozhodnutí. I když v pozdějších letech už tady byly vytvořeny určité politické a technické předpoklady k veřejné diskusi na stránkách třeba Informací o Chartě, tak nikdy k tomu nedošlo. Já osobně myslím, že nikdy nebyla chuť  tyhle věci veřejně diskutovat. Tehdy ovšem bylo velmi dobře možné tuhle nechuť omluvit tím, že se vlastně o nechuť nejedná, ale je to vlastně vynuceno podmínkami, ve kterých žijeme. Já si myslím, že ty podmínky k diskusi až zas tak špatné nebyly, aby se to nedalo veřejně ventilovat.

Ta dnešní situace v Brně v Občanském fóru jenom logicky navazuje na situaci v Chartě, protože ta kabinetní, vlastně hermeticky uzavřená politika vedení Charty a rozhodujících skupin v ní, ta se vlastně jenom přelila do OF. Většinou titíž lidé, kteří takovými metodami pracovali v Chartě, změnili jenom firmu a stejnými metodami pracují v OF.  Těžko se tedy divit, že tyto problémy tady jsou.

To stejné tedy dneska probíhá v OF. Ze zahraničí přichází do Prahy určité množství techniky a určité množství finančních prostředků. V některých případech je dokonce uvedeno, že je to pro Brno. Jednalo se například o nějaké dolary z Kanady, přitom OF v Brně nikdy nic nedostalo. To, co procházelo těmto lidem 12 nebo 13 let jim prochází stále. Já, jako bývalý člen kontrolní komise Koordinačního centra Občanského fóra, jsem tuhle věc napadl už někdy 23. prosince 1989, kdy jsem kritizoval Jana Šterna mladšího, který je zodpovědný za hospodaření a rozdělování techniky, anebo v té době zodpovědný byl. On totiž neprozřetelně na sněmu O.F. prohlásil, že technika a peníze proudí do Prahy ze všech stran a její množství roste geometrickou řadou. Na to jsem se přihlásil a zeptal se ho,  proč tedy, když je to s tou technikou a financemi tak dobré, proč tedy do Brna z Prahy nepřišel ani šroubek. On na to odpověděl, že 6. ledna se bude všechno rozdělovat, tak ať prostě přijedeme a že dostaneme to, co bude potřeba. Takže jsme 6. ledna přijeli s nákladním autem a nedostali jsme opět ani šroubek. Takže jsem v podstatě kritizoval tyto poměry od samého počátku. Na návrh Stanislava Devátého jsem se stal členem kontrolní komise, která právě tohle hospodaření s technikou a financemi měla prověřit. Přestože jsem byl včera, na návrh Jana Urbana, vyloučen z kontrolní komise, aniž on uvedl důvod, mohu říct, že až do včerejška komise nic nezjistila. Nikdo dodnes neví, co se s tou technikou, která sem přišla v listopadu a v prosinci 89, stalo. 

(S. Devátý později sám ukončil svou činnost v kontrolní komisi Koordinačního centra OF v Praze se zdůvodněním, že demokracii nelze nastolovat nedemokratickými prostředky. M.V.)

 

I. Vodrážková: Odkud máte techniku ve vašem tiskovém středisku?

 

P. Cibulka: Navázali jsme přímé kontakty s Občanskými fóry v Západní Evropě. Sehnali jsme auto a začali jsme prostě jezdit po Evropě sami. V podstatě jsem to dělal já sám se svou spolupracovnicí Bohunkou Jurkovou, popřípadě ještě s řidičem. Během několika týdnů jsme sehnali vybavení, které je myslím dostatečné na to, abychom vedli předvolební kampaň v krajském měřítku.

 

I. Vodrážková: V Praze se tvrdí, že jsi to vybavení zabavil z toho důvodu, že je to tvoje vlastní. Je to tvoje vlastní nebo OF?

 

P. Cibulka: Především je to zapůjčeno. Radě OF Brno patří jen dva počítače, koupené za peníze poslané z Itálie. Ostatní je napsáno na mě, ale slouží to Informačnímu a tiskovému centru OF, ul. Mečová 5. Samozřejmě, kdyby rada OF zlikvidovala naše ITC, tak Občanské fórum ITC odchází: Sice ne do ilegality, ale do soukromých prostorů a budeme pokračovat dál v kampani za demokratizaci poměrů v Brně.

 

M. Vodrážka: Co konkrétně kritizuješ na práci rady OF v Brně?

 

P. Cibulka: Do čtvrtka 15.3.90 jsem byl členem rady OF, takže jsem se na tom kabinetním rozhodování sám podílel, i když jsem většinou proti němu velmi kriticky vystupoval. V podstatě jsem nesouhlasil ani s principem kooptací a proto jsem se jich ani sám nezúčastnil. Považoval jsem ho od samého počátku za nedemokratický a spíš jsem si myslel, že je potřeba udělat urychlené doplňovací volby, když už se jednalo o částečnou rekonstrukci. Kooptace se prováděly takovým způsobem, že třeba odpoledne bylo zasedání rady a na něm bylo řečeno, že Praha žádá nahlásit jména poslanců. Takže se prostě určilo několik lidí a druhý den se ta jména telefonovala do Prahy. Veřejnost nebyla informována ani o tom, že se připravuje nějaký výběr poslanců, vůbec neměla možnost vyjádřit se k navrhovaným poslancům nebo navrhnout svoje kandidáty na poslance. Navíc celou radu OF Brno vlastně tvořila skupina kolem dr. Jaroslava Šabaty. Oposice vůči němu byla skoro nulová. Dá se říct, že prakticky od ledna jsem proti těmto praktikám vystupovat pouze já sám a určitý oponent dr. J. Šabaty, Michal Dymáček, ho za některé věci rovněž kritizoval, ale velmi opatrně. Michal Dymáček se snaží být vždy mužem středu, za každé situace a to se mu dařilo vzhledem k tomu, že jsem tam byl taky já. Když jsem někdy náhodou na radu nepřišel, tak se M. Dymáček tím pádem rázem posunul na krajní křídlo a bylo s ním zúčtováno podobně jako vždy se mnou. Mně vadí na politice dr. Jaroslava Šabaty a jeho skupiny, že absolutně ignoruje přání nebo názor veřejnosti. Rozhoduje o tom, kdo bude nebo nebude poslancem, kdo půjde do Federálního shromáždění, kdo do České národní rady, kdo na Národní výbor. Rozhoduje i o tom, jestli primátor zůstane nebo nezůstane ve funkci, o tom, kdo bude předsedou Krajského národního výboru. Tady bych chtěl dodat, že primátor je komunista a předseda KNV je dr. Zdeněk Přikryl – člen Obrody socialismu, takže ta špička brněnské representace jsou buď komunisté nebo exkomunisté. Stejně tak rozhoduje o tom, kdo bude nebo nebude krajským náčelníkem SNB…

 

M. Vodrážka: Nevztahuješ všechno příliš na dr. Šabatu? Spousta věcí byla dohodnuta u kulatého stolu za přítomnosti dalších politických stran.

 

P. Cibulka: Já nevím, o čem se dohadují u kulatého stolu, tam jsem nikdy pozván nebyl, ale vím, jak o tom rozhodovala rada OF v Brně. Za socialisty jsme samozřejmě nerozhodovali, ti si tam určovali svoje kandidáty sami, ale vím, že OF rozhodlo za sociální demokracii v případě Jaroslava Mezníka, kdy se nikdo sociální demokracie neptal, jestli chce, aby ji ve federálním parlamentu zastupoval Jaroslav Mezník nebo si tam přeje někoho jiného. Prostě tam byl OF navržen a stal se poslancem sociální demokracie… Stejně tak je to i případ Jana Šimsy, který, jako člen sociální demokracie, byl dosazen do rady OF. Ovšem sociální demokracie ho tam nedosadila. Toho tam dosadil Jaroslav Šabata a sociální demokracie se od Jana Šimsy distancovala. Dokonce, po jeho hrubých útocích na Michala Dymáčka a na další členy parlamentu a rady OF, proti němu zavedla disciplinární řízení a pozastavila mu členství v sociální demokracii. Ani to dr. Jaroslavu Šabatovi nebránilo, aby Jana Šimsu v radě OF ponechal, přesto, že tam za sociální demokracii už vůbec být nemohl. Navíc Jan Šimsa v té době jezdil representovat Brno do Prahy na sněmy OF. Já si myslím, že to je klasická ukázka manipulace za zády veřejnosti.

 

M. Vodrážka: Praktiky, které kritizuješ jsou praktiky, které používalo i OF v Praze a proto za ně bylo taky kritizováno. Přesto nedošlo k tak vyhrocenému sporu. Jak si vysvětluješ, že v Praze k němu nedošlo a v Brně ano? Je tam veřejnost tak radikální?

 

P. Cibulka: Já si myslím, že situace v Praze je horší než v Brně, ještě méně demokratická. Manipulace je tady mnohem výraznější a mnohem nestoudnější. Ovšem v Praze byl vyřešen velmi rychle například problém primátora a možná i další opatření byla provedena včas. Mám pocit, že komunisté nebo exkomunisté nemají v Praze tak silnou nebo dominující roli, jako mají v Brně. Veřejnost v Brně je vlastně rozhořčena tím, že se tam vlastně mnoho nezměnilo, že většinou vše zůstalo při starém. Tak jako kdysi komunisté za lidi mluvili i rozhodovali, dnes za ně opět rozhoduje OF, ale to alespoň lidi nechá mluvit co je napadne. Takže určitý posun v tom je, ale o demokracii se hovořit nedá.

Ale abych se vrátil k tomu, proč situace v Brně nabyla tak ostrých forem. Já si myslím, že to je právě ta otázka primátora. To byla ta poslední kapka. To, že OF podpořilo komunistického primátora ve funkci, to ještě dále prohloubilo nedůvěru veřejnosti k OF. Na vysvětlenou musím uvést, že někdy v listopadu nebo v prosinci byla brněnská veřejnost z 80-ti až 90-ti procent na straně O.F. a plně mu důvěřovala. Před měsícem, tzn. ještě v dobách, kdy tahle krize vůbec na veřejnost nepronikla, bylo podle průzkumu veřejného mínění pouze 23,8% lidí odhodláno volit O.F. Já si myslím, že to samo o sobě napovídá, že politika O.F. vedla k politickému bankrotu. Potom ještě podpořili komunistického primátora ing. Josefa Pernicu ve funkci a já si myslím, že to byl vlastně ten katalyzátor, který situaci tak rychle radikalizoval, že veřejnost prostě na to začala reagovat na brněnské poměry velmi rozhořčeně. Tím nechci říct, že jižní Morava je nějaká Sicílie, spíš naopak, lidé jsou tam dost klidní, ale přesto k nám do Informačního a tiskového centra O.F. začaly proudit davy lidí a žádaly vysvětlení, jak to, že O.F., které si klade za cíl demokracii a samosprávu, decentralizaci, kontrolu moci, referenda, atd., bez jakékoliv konzultace s veřejností rozhodne o tom, že komunistický primátor zůstane ve funkci. My jsme se jim snažili vysvětlovat oficiální důvody, proč zůstal ve své funkci, ovšem proti argumentům veřejnosti jsme byli bezmocní. Především jsme si uvědomili, že pokud si drtivá většina veřejnosti nepřeje, aby Brno representoval komunistický primátor, je potřeba jim dát za pravdu.

 

I. Vodrážková: Oni tvrdí, že za něj není náhrada – nikdo, kdo by tomu mohl rozumět.

 

P. Cibulka: Když jsme jednali o tom, jestli postavit nebo nepostavit protikandidáta ing. Pernicovi, tak bylo známo pět kandidátů. Jednalo se o socialistu Jiřího Venclíka, lidovce ing. Trmače, o Michala Dymáčka za OF – toho jsem navrhoval já. Michal Dymáček je bývalý studentský vůdce z roku 1968, člen Charty 77, 15 let bez zaměstnání, je to vědecký pracovník. Myslím si, že je to velmi schopný člověk, hlavně člověk schopný sestavit výkonný tým lidí. Za nezávislé tam byl navržen ing. Václav Čermák a počítalo se i s ing.arch. Chlupem. Myslím, že kdyby se O.F. obrátilo na veřejnost, aby navrhla další schopné lidi, tak by těch kandidátů musely být desítky.

 

I. Vodrážková: Ing. Pernica ale odstoupil a byl znovu zvolen.

 

P. Cibulka: Ve čtvrtek 15.3. ing. Pernica odstoupil, ale rada Národního výboru města Brna ho přemluvila, aby ve funkci zůstal. Já si myslím, že ze strany rady to je nezodpovědné jednání. Protože demonstrace proti setrvání primátora ve funkci pokračují. Na poslední demonstraci přišlo v Brně asi 15000 lidí. Kulatý stůl sice rozhodl o setrvání primátora ve funkci, ovšem já si myslím, že kulatý stůl nemůže rozhodovat za zády a proti vůli veřejnosti. A o ní se dnes už nedá pochybovat. Na náměstí Svobody, tzn. přímo v centru, jsme postavili stůl a sbírali jsme podpisy pro a proti primátorovi a během asi týdne jsme sehnali asi 20000 podpisů. Z toho bylo asi 40 – 50 pro setrvání primátora ve funkci.

 

I. Vodrážková: Proč se tohle nezveřejnilo?

 

P. Cibulka: To je velmi jednoduché. V Brně je taková situace, že skupinu kolem dr. Jaroslava Šabaty není možné veřejně kritizovat. V Brně neexistuje ani jeden deník, který by byl ochoten otisknout materiály, kritizující vedení O.F.

 

M. Vodrážka: V jakém poměru je Informační a tiskové centrum O.F. k O.F.?

 

P. Cibulka: Oni mají placený aparát a u nás v ITC není placen, kromě mě, vůbec nikdo. A u nás je zhruba 30 – 40 lidí, jsou to většinou studenti, důchodci. Těchto 30 – 40 lidí je rozděleno na několik pracovišť – tzn. rozmnožovna, tiskárna, grafické studio, autodispečink, kuchyně, informační telefonní linka, informátoři pro styk s veřejností a redakce našeho zpravodaje. A vzhledem k tomu, že se u nás pracuje 24 hodin denně, tak když se to rozpočítá, je těch lidí skutečně málo. Hlavně je oslabeno naše redakční pracoviště. Ti lidé nejsou profesionální novináři. A to je na Zpravodaji našeho O.F. poznat. Obsahově prostě nemůže čelit kvalitě informací, které podávají profesionální novináři. Navíc náš Zpravodaj vychází ve 2 – 3, zcela výjimečně v 5-ti tisících kusech. Zatím co listy, deníky, podporující dr. Jaroslava Šabatu, včetně Moravských novin, které vydává přímo družstvo Atlantis Jana Šabaty, mají náklad mnoha set tisíc výtisků. A proti tomu jsme v podstatě bezmocní. Stejně tak rozhlas a zejména televize podporuje dr. Jaroslava Šabatu. Ředitelka televize, pani Mikulášková, je dlouholetá přítelkyně Jaroslava Šabaty a ve vysílání brněnské televize je to velmi výrazně znát.

 

H. Marvanová: Ale teď jste dostali v televizi oba dva příležitost.

 

P. Cibulka: Dostali. Zřejmě pani ředitelka myslela, že dr. Jaroslav Šabata v otevřené diskusi zvítězí na celé čáře. No a výsledek byl zřejmě trochu jiný a tuto příležitost jsem už pak nikdy nedostal.

 

H. Marvanová: Ani dr. Jaroslav Šabata?

 

P. Cibulka: Dr. Jaroslav Šabata příležitost dostal, ovšem znovu se mnou. Tahle diskuse však byla od samého počátku zmanipulována. On nebyl tak vystřihován jako já. U mě v podstatě asi 50% materiálu vypadlo, takže jsem mohl veřejnost seznámit se situací jenom zlomkově. A myslím, že právě mnoho podstatných věcí tam zařazeno nebylo, možná i klíčových věcí. Navíc televizní redaktor, který to uváděl, od samého začátku veřejnost manipuloval proti mně a ten konec – to byl vrchol, kdy označil mě a tu část veřejnosti, která nás podporuje, za ultrapravicové síly. To i mě samého překvapilo, neboť do té doby mě zase jiní vyčítali, že jsem ultralevicová síla. Ale kromě toho už mně bylo i řečeno, že jsem anarchista, takže zřejmě je možno nalepit na kohokoli cokoliv, jen když to poslouží k jeho očernění.

 

I. Vodrážková: Jaký byl obsah toho letáku, který byl vytisknutý a co to bylo za chybu?

 

M. Vodrážka: V článku, vytištěném ve Svobodném slově ze dne 13.3. – Omluva na Hrad – se uvádí, že skutečně přiznáváš nepřesnost vzniklou „neúmyslnou změnou jednoho slovesa, jež dalo třetí větě jiný smysl“.

 

P. Cibulka: Já v podstatě přesně nevím, co Václava Havla tak popudilo. Rozhodně měl pravdu v tom, že jsem neměl zveřejňovat obsah privátního rozhovoru. Za to jsem se také především omluvil. Ale co se týče toho slovesa, tak to jsem nepochopil. Václav Havel řekl ve Zlíně tohle: „Je směšné, že vy chcete samostatnost Moravy a přitom si nedokážete poradit s jedním primátorem.“ Když jsem se vrátil ze Zlína, tak jsem to řekl na schůzi OF našeho Informačního a tiskového centra. A tam jeden náš člověk – Jaroslav Kroupa – tohle zaznamenal a sestavil z toho leták, ke kterému ještě přidal své další materiály. Ovšem trošku pozměnil pořadí – v letáku bylo: „To si nedovedete poradit s jedním primátorem a to chcete samostatnost Moravy?, řekl ve Zlíně president Václav Havel Petru Cibulkovi.“ Sloveso tu ale bylo stejné. Původně jsem se domníval, že se jednalo o jinou pasáž, ale nakonec se ukázalo, že ne. Václav Havel byl údajně informován, že v letáku stojí: „A to se nedokážete vypořádat s jedním primátorem?“ Tak tohle rozhodně v tom letáku nebylo. A pokud lidé kolem dr. Jaroslava Šabaty nebo dr. Šabata sám informovali Václava Havla v tomto smyslu, tak ho v podstatě mystifikoval.

 

J. Binarová: Ty jsi nemohl zkontrolovat ten leták, to je přece strašná zodpovědnost – když to byl privátní rozhovor?

 

P. Cibulka: Mohl. Já jsem v podstatě až do toho rozhovoru ve Zlíně pořád ještě vnitřně nevzal na vědomí, že už to není Vašek Havel, ale že je to pan president Václav Havel. A tak, jako jsem dlouhá léta, vlastně od 77tého roku šířil každou jeho knihu, každou jeho myšlenku všemi způsoby mezi lidi, tak jsem si myslel, že i toto je povinnost šířit mezi lidi. Změnu jeho statutu jsem tehdy ještě nezaregistroval. Teď už vím, že Václav Havel je kategorie jiných lidí a že není možno brát ho nadarmo do úst.

 

I. Vodrážková: Aby mu tím člověk nepodrážel nohy.

 

P. Cibulka: Jasně. Mně to v tom momentě právě nedošlo. Doufám, že to bude příště lepší.         

 

M. Vodrážka: Mohl bys vysvětlit, jak to bylo s fyzickým napadením, kdo a kým byl vlastně napaden?

 

P. Cibulka: Mohl, ale musím napřed říct, co probíhalo předtím. Na předposledním sněmu O.F. v Praze byla uzavřena pod patronátem Jana Urbana dohoda mezi mnou a dr. Jaroslavem Šabatou, která spočívala ve čtyřech základních bodech. Dr. Šabata byl ochoten tuto dohodu uzavřít, pokud se mu veřejně omluvím za termíny, které jsem použil, když jsem mluvil o jeho skupině jako o klice a mafii. Na tuto podmínku jsem přistoupil jen proto, aby O.F. v Brně zůstalo jednotné: Já jsem skutečně přesvědčen, že ta šabatovská mafie a klika existuje a má Brno pod kontrolou. A dále jsem musel slíbit, že další případné spory povedu pouze na půdě O.F. Na druhé straně on zase zaručil, že nebude stát v cestě hluboké demokratizaci parlamentu a rady OF v Brně a že menšině bude zaručen stejný přístup k publikačním možnostem, jaký má zajištěna většina. Takže na tomto půdorysu jsme se dohodli a to taky Jan Urban garantoval. To bylo v sobotu. V neděli, na mimořádném zasedání rady O.F. Brno, tuhle dohodu schválila celá rada a v pondělí, během televizní debaty, dr. Jaroslav Šabata v podstatě tuhle dohodu zrušil. On to ve skutečnosti oznámil až večer na zasedání rady, ale za záminku si vzal moje diskusní vystoupení v televizní debatě. To, co podle jeho slov dohodu zrušilo, byla moje výzva všem Občanským fórům v Brně, aby se sešla, zvolila si svoje mluvčí a ty vyslali na zasedání parlamentu O.F. Brno, kde bychom se společně poradili, jak dál řešit vzniklou situaci kolem primátora a vnitřní demokracie O.F. Dr. Šabata to považoval za zrušení dohody a prohlásil, že tu dohodu neuznává a že si nedokáže představit, že bychom my dva mohli být společně na jedné kandidátce. A v podstatě řekl – buď já nebo on. Já si naopak myslím, že když jsme se dohodli na nutnosti hluboké demokratizace O.F., tak tuto demokratizaci je možné provést pouze zdola. Není možné přistoupit na představu dr. Jaroslava Šabaty, že rada O.F., z mého hlediska velmi nedemokratická,  bude řídit shora demokratizaci parlamentu O.F. a jí zdemokratizovaný parlament pak zvolí novou demokratizovanou radu. Tahle koncepce je podle mě naprosto falešná. Je to vlastně hra na demokracii.

 

JUDr. H. Marvanová: Ty jsi říkal, že jsi byl nucen uzavřít dohodu pod nátlakem.

 

P. Cibulka: Dr. Jaroslav Šabata si dal podmínku, že žádnou podmínku neuzavře, dokud se mu neomluvím a Jan Urban ho v tomto směru podpořil.

 

I. Vodrážková: Ale to není nátlak.

 

P. Cibulka: V té Praze na mě nátlak vyvíjen byl. Tam byl tlak jak ze strany Jana Urbana, tak i Petra Kučery na to, abychom se za každou cenu dohodli. To byl velmi silný tlak. Stejně tak byl na mě činěn nátlak při tom dvojnásobném jednání na radě v Brně. To nebyla prostá výměna názorů. Ale skutečný nátlak, abych ustoupil ze svých posic.             

 

Vodrážková: Ještě se vrať k tomu fyzickému napadení.

 

P. Cibulka: Když jsem v televizi vyzval všechna O.F., aby se sešla a vyslala svoje mluvčí na zasedání parlamentu O.F. a stejnou výzvu jsem zopakoval druhý den při úterní demonstraci na náměstí Svobody, mělo to za výsledek, že na čtvrteční jednání parlamentu O.F. přišly asi 2 tisíce lidí. Do značné míry to byli mluvčí různých O.F. z místa bydliště a z pracovišť. Ovšem rada parlamentu a parlament, tehdy pod plnou kontrolou dr. Jaroslava Šabaty, prohlásili jednání parlamentu za uzavřené a vyzvali tu část veřejnosti, včetně zvolených mluvčích Občanských fór, kteří už byli přítomni, aby opustili jednací sál. Část těchto pozorovatelů jednání parlamentu opustila, část odmítla sál opustit. Protože kolem parlamentu na Nové radnici bylo shromážděno několik tisíc lidí, rada a parlament O.F. nepožádali bezpečnost, aby lidi vyvedla. Takže ti se zúčastnili jednání parlamentu. To všechno dále zostřilo situaci před Novou radnicí a na nádvoří Nové radnice, protože lidé se cítili uraženi. Tím, že oni, jako mluvčí Občanských fór s mandátem, nebyli připuštěni ani na jednání parlamentu O.F., dávali svoji nelibost najevo skandováním hesel: „Pernica, ven!“, „Šabata, ven!“ A na to zase odpovídal dr. Jaroslav Šabata a jemu oddaní útoky na veřejnost, shromážděnou na nádvoří. Konkrétně dr. Šabata označil do mikrofonu lidi, skandující „Šabata, ven!“, za nemyslící dav. Tím jenom dál zostřil situaci. A podobných provokačních útoků tam byla celá řada. Po skončení 7-hodinového zasedání parlamentu, někdy v půl druhé v noci, bylo stále ještě před vchodem do Nové radnice několik set lidí. Ti byli velmi rozhořčeni přístupem a jednáním parlamentu, který třeba kromě jiného hlasoval o mém sesazení z vedení ITC a o celé řadě dalších věcí, které jsou veřejností přijímány s nelibostí.

 

I. Vodrážková: Byli to lidé různí, nebo to byli lidé kolem Informačního a tiskového centra?

 

P. Cibulka: Byli tam i lidé přímo za našeho ITC, kteří tam ovšem pracovali jako pořadatelská služba. Později se ukázalo, že byli vlastně tím rozhodujícím, co zachránilo dr. Jaroslava Šabatu před fyzickým napadením. Protože naši lidé kolem něho vytvořili kordon a umožnili mu nastoupit do našeho auta – auta Informačního a tiskového centra a odvezli ho domů.         

 

I. Vodrážková: Proč tedy všude říkali, že skupina Petra Cibulky napadla fyzicky dr. Jaroslava Šabatu?

 

P. Cibulka: Tohle je opět verze dr. Jaroslava Šabaty. K tomu bych chtěl říct ještě toto. Dr. Jaroslav Šabata měl kolem sebe skupinu svých lidí, kteří se ovšem při odchodu chovali tak vyzývavě, že ty lidi, kteří na něho byli už i tak rozezleni, vlastně na sebe poštvali. S tím on a jeho lidé ovšem kalkulovali. Např. šéfredaktor jeho Moravských novin Jiří Voráč požádal fotografy, aby šli s dr. Jaroslavem Šabatou a všechno fotili. Já si myslím, že už tehdy bylo jasné, co by se mohlo stát a už to bylo připraveno k politickému zneužití ze strany dr. Jaroslava Šabaty.

 

I. Vodrážková: On přece nemohl vědět, že tam ti lidé čekají.

 

P. Cibulka: Samozřejmě slyšel, jak ti lidé po celou dobu skandují různá hesla a výzvy a navíc jeho informátoři ho po celou dobu informovali, jak situace venku vypadá.

 

I. Vodrážková: Jak jsi se choval v tu chvíli ty?

 

P. Cibulka: Já jsem byl pořád v té zasedací místnosti.

 

I. Vodrážková: Takže ty jsi nevěděl, co se tam venku děje?

 

P. Cibulka: Já jsem nebyl vůbec přítomen. To mně říkali až zpětně.

 

M. Vodrážka: Došlo tedy k nějakému fyzickému napadení nebo nedošlo?

 

P. Cibulka: Došlo k pokusu o fyzické napadení, kdy ten dav obklopil dr. Jaroslava Šabatu a skupinu, která ho chránila u našeho auta.

 

JUDr. H. Marvanová: Já jsem mluvila s dr. Jaroslavem Šabatou a on říkal, že do něho jenom strkali. Ale já jsem slyšela o jiných fyzických napadeních, jako že byl někdo zkopán a tak, ale nemluvila jsem s nikým, koho se to týkalo.

 

P. Cibulka: Co se týče dalších případů fyzického napadení, tak já si myslím, že i to jsou všechno pomluvy. A to, že dr. Jaroslav Šabata veřejně mluví o tom, že k takovým napadením došlo, aniž je schopen cokoli doložit, to si myslím, že zneužívá situace.

 

I. Vodrážková: Jaký by mohl mít k tomu motiv, když je to chartista, člověk, který byl dlouho vězněný a ví, jaké byly praktiky bývalého režimu?

 

P. Cibulka: Já si myslím, že ty důvody jsou jednoduché. Nemá podporu brněnské veřejnosti a snaží se získat politický kapitál tím, že mě a moje přátele a tu část brněnské veřejnosti, která nás podporuje, vylíčí jako fašistické bojůvky a ultrapravicové síly a ve srovnání s nimi a se zvěrstvy, která údajně pácháme, on vypadá jako velmi charakterní a umírněný politik středu, budící všeobecnou důvěru a opírající se o podporu uznávaných osobností celostátního formátu. Prostě se stylizuje do této role. Ta je však zcela falešná, protože ještě 30. listopadu zveřejnil ve Svobodném slově rozhovor s Jiřím Vencálkem, kde na přímou otázku: „Cítíte se být komunistou?“, odpověděl: „Ano. Jsem komunistou, který byl ovšem v oposici vůči vedení komunistické strany, ne vůči straně.“

 

JUDr. H. Marvanová: Můžu uvést názor druhé strany? Ten závěr rozhovoru byl prý překroucen redakcí. Já jsem s nimi mluvila tehdy jak to vyšlo. A ty sám jsi říkal, že třeba Brněnský večerník překroutil tvůj rozhovor. Třeba proti němu využíváte něco, za co on nemůže.

 

I. Binar: Žádal tiskovou opravu?

 

JUDr. H. Marvanová: Nežádal.

 

Vodrážková: Ale Petr taky nežádal o tiskovou opravu.

 

P. Cibulka: I kdyby byl ten rozhovor překroucen a dr. Jaroslav Šabata tehdy neřekl, že je komunista, ale naopak, že není komunista, tak to, myslím, není podstatné. Znám ho spoustu let a vždycky vystupoval jako komunista. Podstatné je, že vždycky říkal – ano, jsem nekonformní komunista.

 

I. Vodrážková: Na to má právo.

 

P. Cibulka: Jistě. Na to má právo. Ale tady nejde o to mu vyčítat, jestli je nebo není komunista. Tady jde o to, jestli se dneska chová jako komunistický funkcionář, nebo ne. Já si právě myslím, že ta situace v Brně by nikdy nebyla taková jaká je, kdyby on používal ty metody, o kterých tak halasně mluví, tzn. čistě demokratické metody a nejednal jako bývalý krajský tajemník KSČ. Tady není problém jeho stranická minulost, problém je jeho dnešní způsob práce.

 

M. Vodrážka: Mě by zajímalo, když byl brněnský parlament O.F. ve čtvrtek 15.3. rozšířen o 50 zástupců brněnských závodů, stalo se to na základě toho tlaku zdola nebo z jakého důvodu se tak stalo?

 

P. Cibulka: Já o tom nepochybuji, že to bylo na základě tlaku, který jsem stále na parlament vyvíjel. Parlament v této podobě vznikl v podstatě na můj návrh. Já jsem už někdy v prosinci řekl, že není možné pokračovat v dosavadní praxi, kdy se prostě schází lidé podle toho, jestli mají nebo nemají chuť přijít. Tehdy to probíhalo tak, že se prostě každý večer několik desítek lidí několik hodin hádalo o různé věci a nemělo to naprosto žádný systém. Všichni mluvili o všem a většina lidí tomu nerozuměla. Takže jsem navrhl, aby se utvořil parlament z tehdejších zástupců stávkových výborů, studentů, umělců plus dalších silných O.F. Potom z nezávislých, tzn. z bývalých disidentů a dalších jednotlivců. Tento parlament by měl svoji radu, to by byl výkonný orgán a navíc jsem ještě chtěl, aby parlament vytvořil pracovní komise, kde by se odbývala většina prací parlamentu. Prostě tak, jak to funguje všude na světě. Tento parlament tedy vznikl a do určité míry se vyvíjel. Ovšem vývoj ve společnosti byl mnohem rychlejší. Takže parlament Občanského fóra brzy zaostal za potřebami a hlavně za demokratizačními požadavky a náladami. To nakonec vedlo do krize kolem primátora. Tehdy rada O.F. přesvědčila parlament, že je potřeba tohoto primátora podržet ve funkci a to tím, že proti němu O.F. nepostaví svého protikandidáta. Tím vznikla parlamentní krize, kdy veřejnost ztratila k tomuto parlamentu důvěru. No a pak samozřejmě začal boj za radikální demokratizaci parlamentu i rady. A tomu se jak parlament, tak i rada dost úspěšně bránily. Demokratizaci samozřejmě nikdo nezamítl, to už dnes jaksi není možné, aby byl někdo proti demokracii, ovšem neustále se odkládala. Až teď, poslední čtvrtek, došlo k dosti podstatné radikalizaci parlamentu, který nakonec zvolil i novou radu. Takže dnes už tam ta skupina kolem dr. Jaroslava Šabaty nemá tak dominantní postavení, přesto je i nadále dost šabatovská.

 

M. Vodrážka: Přesto nový 125 členný parlament O.F. Brno vyslovil nesouhlas s rozhodnutím staré rady o likvidaci Informačního a tiskového centra O.F. na Mečové ulici, protože to podle právníků příliš připomíná likvidační praktiky minulého režimu. V čem spočívala tato likvidační taktika?

 

P. Cibulka: Rada O.F. nám 14.3., ve středu večer, prostě doručila přes svoji členku Hanu Holcnerovou, Václava Umlaufa a pracovníka Východoevropské informační agentury Veselského, písemné rozhodnutí o tom, že nás rozpouští. Mě zbavuje vedení a prostory na Mečové 5 vrací zpět Národnímu výboru s tím, že už je dále potřebovat nebude. My jsme tohle řešení odmítli. Oni se s tím nespokojili a obrátili se o pomoc proti nám na SNB. Požádali okrsek Brno I., aby postavil svoje příslušníky před Mečovou, abychom nemohli odvézt techniku do náhradních prostorů a pokračovat ve své činnosti. Členové rady O.F., především Hana Holcnerová a Václav Umlauf a člen parlamentu Jan Šabata, syn dr. Jaroslava Šabaty, měli tak malou důvěru v příslušníky bezpečnosti, že sami s nimi stáli celou noc před Mečovou a skutečně hlídali, jestli se nesnažíme něco odvézt. My jsme sice nic neodváželi, protože to ani nemáme zapotřebí, vždyť většina techniky, jak rozmnožovací, tak výpočetní, je darována ze zahraničí přímo našemu Občanskému fóru, ale měli jsme v úmyslu zabránit jejich likvidačním snahám tím, že jsme přes noc vytiskli na naší technice několik tisíc letáků a plakátů a do rána jsme s nimi polepili celé město. Já jsem pak brzy ráno musel odjet do Prahy, protože jsem byl pozván pražským Koordinačním centrem Občanského fóra v podstatě k raportu, kde jsem se měl zodpovídat za svou činnost v Brně a naši lidé, kteří zůstali uvnitř ITC, všechno uzavřeli. Takže ta skupina, která měla z pověření rady provést inventuru naší techniky, nebyla vpuštěna dovnitř. Tedy napřed vpuštěna nebyla, a pak, když už vpuštěna byla, čekala tam na ně JUDr. Brázdová s plnou mocí, kterou jsem jí podepsal a která jim oznámila, že vzhledem k tomu, že já mám hmotnou zodpovědnost a nejsem přítomen, tak není možné jakoukoliv revizi provádět. Oni na to přistoupili, revize provedena nebyla a oni to odložili po mém návratu. Já jsem se sice ten večer vrátil, ale to už byla situace jiná. V té době už proudily tisíce lidí na Mečovou, aby nám vyjádřili svou podporu. Během toho dne přišlo zhruba 10000 lidí podepsat podpisovou akci na naši podporu. Já mám dojem, že to přesvědčilo radu i parlament O.F., že beztrestně zlikvidovat naše ITC nemohou a změnilo to zřejmě i vědomí řady členů parlamentu.

Ta jednání v Praze byla velmi konfrontační a v podstatě jednostranně vedená. Někdy jsem si připadal jako před vojenským tribunálem. Těch lidí, kteří byli ochotni se angažovat při naší obraně, tam nebylo mnoho a tahle štvanice pokračovala po řadu hodin. Odpoledne nakonec KC O.F. rozhodlo, že do Brna bude vyslána pětičlenná komise, která by měla podat objektivní zprávu, jak situace v Brně doopravdy vypadá a doporučit parlamentu O.F., aby bylo zasedání buď odloženo, nebo aby byl zajištěn klidný průběh jeho jednání. Když komise dorazila na místo, zjistila, že situace není ani zdaleka tak katastrofická, jak se dr. Jaroslav Šabata a Jan Šimsa snažili v Praze vylíčit. Situace byla komisí shledána v podstatě normální. To, že před parlamentem stálo 1 nebo 2 tisíce lidí, to samo o sobě nemůže sloužit jako důvod ke zrušení zasedání parlamentu O.F. Vše tam během zasedání v Rytířském sále probíhalo normálně, s občasným skandováním lidí, shromážděných před budovou Nové radnice.

(Poznámka M.V.: Výňatky ze zprávy kontrolní komise KC O.F.: „Jednání probíhalo bez podstatných rušivých vlivů… hosté uvnitř sálu nerušili… hlasováním parlamentu nebyl vysloven souhlas s rozhodnutím rady ze dne 14.3. o zrušení ITC Mečová, neboť nebylo dosaženo ani nadpoloviční většiny hlasů… celé zasedání parlamentu proběhlo podle zásad parlamentní demokracie.“)

 

JUDr. H. Marvanová: Ty jsi v Brněnském Večerníku řekl, že ta komise tam měla udělat pořádek, takhle si ji napadl. Ale není to tak, že my jsme shledali, že je všechno v pořádku a tudíž jako dovolíme konání toho parlamentu. My jsme si uvědomovali, že nemáme žádnou pravomoc vám do toho zasahovat. My bychom to nemohli zakázat ani kdyby to v pořádku nebylo.

 

P. Cibulka: Ale byli jste KC O.F. požádáni, abyste doporučili parlamentu, aby svoje jednání odložil. Já si myslím, že situace byla natolik normální, že vůbec nebyl důvod něco parlamentu doporučovat.

 

JUDr. H. Marvanová: Taky jsme to neudělali.

 

P. Cibulka: A navíc parlament sám rozhodl, že to zasedání se uskuteční. Volba nových členů rady nedopadla pro žádnou stranu nejlépe. Jednak jsem z nové rady vypadl já, jednak to nejmilitantnější křídlo skupiny dr. Jaroslava Šabaty, což je především on sám, pak Hana Holcnerová, Jan Šimsa a lidé z Obrody socialismu. Přesto složení rady není příliš příznivé lidem z mého okruhu, až na jednoho nezávislého. To je šéfredaktor týdeníku Kurýr Ladislav Henek. Všichni ostatní lidé z rady jsou nakloněni dr. Jaroslavu Šabatovi. Uvidíme, jak se to bude dál promítat do další činnosti rady.

 

M. Vodrážka: Jaké jsou tvoje konkrétní plány? Hovořil jsi o další manifestaci…

 

P. Cibulka: Zatím oba zůstáváme členy parlamentu O.F. Brno, já prozatím zůstávám vedoucím ITC a pokusím se tohle centrum udržet i do budoucnosti. Když by to nebylo možné, tak jsme rozhodnuti přenést svoji činnost do bytů a pokračovat.

 

M. Vodrážka: Myslíš si, že někde děláš zásadní chybu, co se týká např. určité militantnosti?

 

P. Cibulka: Vzhledem k tomu, že nejsem politik, jak neustále zdůrazňuji, tak chyb dělám spoustu. Jednak nejsem taktik, tak říkám, co si myslím. A někdy to není přijímáno zrovna s nadšením. A jednak dělám spoustu chyb, které by politik nikdy neudělal. Jednak ten případ s Václavem Havlem, třeba i ty termíny klika a mafie, o čemž si sice myslím, že je to pouhé konstatování skutečnosti, ale v běžném politickém slovníku se tyhle termíny rovněž nepoužívají. Asi by těch chyb byla spousta a zřejmě ještě spousta dalších chyb bude následovat. Na druhé straně lidé oceňují, že nekalkuluji, že říkám, co si myslím, že jdu do toho naplno, že nehraji nic za jejich zády. To je taky určitá deviza.

 

JUDr. H. Marvanová: Nevidíš nějakou příčinnou souvislost mezi jednáním toho zfanatizovaného davu, jak se alespoň označuje v novinách a tvým vystoupením? A udělal jsi dost proti tomu, aby to ten dav nechápal tak jednostranně?

 

P. Cibulka: Během zasedání parlamentu O.F., po kterém došlo k pokusu o inzultaci dr. Jaroslava Šabaty, jsem několikrát vystoupil a mikrofonem jsem lidi poprosil, aby dodržovali pravidla běžné výměny názorů a vůbec politické kultury. Stejně tak jsem na náměstí Svobody vystoupil s projevem, to bylo o týden později, kdy jsem několikrát lidi vyzval k tomu stejnému. Moje vystupování je jednoznačně z demokratických posic. Myslím, že nikdo nemůže vystopovat ani žádné ultrapravicové rysy, ani nějaké teze permanentní revoluce. Žádám normální slušnou demokracii, samosprávu, decentralizaci moci, kdy těžiště rozhodování by mělo být dole. Zákon by v podstatě měl být takový, že všechno, co je možné, by se mělo dělat dole a teprve to, co není možno vyřešit dole, by se mělo delegovat nahoru. Takže ne jako je to dneska, že centrum vlastně rozhoduje skoro o všem, a to včetně současné doby, které hodně o demokracii mluví, ale na té místní úrovni se vlastně potvrzuje už rozhodnuté.

 

M. Vodrážka: Charismatická bytost – kněz Václav Malý – vás oba dneska vybídl k podání rukou a usmíření. Ty jsi ruku dr. Jaroslavu Šabatovi nepodal se slovy: „Nejsem politik“. Nebylo už to samotné vybídnutí nátlakem?

 

P. Cibulka: V té situaci bylo. Kdyby to udělal soukromě, tak by to zřejmě působilo jinak, než před tisíci lidmi. K tomuhle vyzvat je hrozně líbivé gesto. A pro mě trochu lámání něčeho přes koleno.

 

M. Vodrážka: Ale přesto jsi tam šel.

 

P. Cibulka: Já jsem byl přesto ochoten dr. Jaroslavu Šabatovi ruku podat, ovšem ne jako vůdci brněnské mafie, ale jako dr. Jaroslavu Šabatovi. Pokud on trval na tom, že se mu musím znovu omluvit, tak to jsem odmítl. To raději budu tím špatným nebo nevím jakým, prostě nebudu dělat věci, se kterými nesouhlasím. Já si skutečně myslím, že za tu situaci v Brně je dr. Jaroslav Šabata plně zodpovědný. To, že za zády veřejnosti rozhoduje o tom, kdo má být poslancem nebo má být atd. atd. – to jsou fakta.

 

Binar: Jaké vidíš východisko z celé situace?

 

P. Cibulka: Já to vidím jednoduše:

a)     Primátor musí odstoupit

b)     Je nutno provést hlubokou demokratizaci v O.F. a v radě. Tahle věc je v podstatě do značné míry provedena.

 

(* Primátor ing. Josef Pernica 19.3.1990 odstoupil. Pozn. M.V.)

 

 

Předchozí rozhovor s Petrem Cibulkou z jara 1987 je možné pro srovnání jeho předlistopadových a polistopadových postojů najít na Internetu na:

 

http://www.cibulka.net/petr/roz/roz.htm

 

http://www.cibulka.net/nnoviny/nn1992/nn0992/obsah/11.htm

 

 

AKTUALISAČNÍ DODATEK PRO TY OBČANY – DAŇOVÉ POPLATNÍKY, KTEŘÍ ANI ZA 12 LET SAMI NEPOCHOPILI, O CO SE V KOMUNISTICKÉM BLOKU V ROCE 1989 JEDNALO

 

ROZHOVOR S BÝVALÝM VĚDECKÝM PRACOVNÍKEM PROGNOSTICKÉHO ÚSTAVU, ŘÍZENÉHO TEHDY VALTREM KOMÁRKEM A MÍSTOPŘEDSEDOU KOMUNISTICKÉ STRANY ČECH A MORAVY, MILOSLAVEM RANSDORFEM:

 

29. 8. 2001  14:47:09

Tomáš Pecina

Jak široká byla podle vašich informací spolupráce mezi špičkami Charty 77 a některými exponenty předlistopadového režimu? Víte o konkrétních schůzkách, např. s Rudolfem Hegenbartem nebo Ladislavem Adamcem?

 

30. 8. 2001  15:09:16

Miloslav Ransdorf

Z toho, co vím, jsem pochopil, že režim nepovalily dvě tisícovky disidentů v čele s Václavem Havlem. A OF vzniklo proto, aby bylo komu předat moc.

 

 

30. 8. 2001  15:29:36

Štěpán Kotrba

Doplním otázku Tomáše Peciny. Z toho, co vím já, vyplývá utajený dialog představitelů KSČ s nelegálními strukturami již od roku 1987 (přesněji od návštěvy Michaila Gorbačova v Praze a jeho doslovného ujištění, že proti demokratizačnímu procesu nezasáhne silou), generovaný nejen přes člena sekretariátu a předsedu SSM Vasila Mohoritu, ale i přes "specialistu" na tyto operace Rudolfa Hegenbarta, který vyústil v "oteplování vztahů" a "počínající dialog" s opozicí - okruhem komunikativních intelektuálů kolem Václava Havla. Jen díky tomu Vasil Mohotrita vymohl povolení uspořádat 17. 11. 89 pochod k pomníku a kladení věnců ve spolupráci s disidentskými strukturami, i s vědomím (a věděl to předem), že bude "oficiální" a "neoficiální" část pochodu Prahou. Věděl tedy předem i to, že situace vyústí v konfrontaci a převzetí moci. Sám se chtěl na tomto převzetí moci ve jménu "perestrojky" podílet, stejně jako druhý muž SSM, Martin Ulčák. Stejně tak premiér Adamec měl v rukou rok předtím prognostickou studii o ekonomických vyhlídkách RVHP a Československa v něm, a věděl tedy o neodvratném konci "reálného socialismu" Bilaka a Husáka. To, co nikdo nevěděl, byla reakce reakční části ÜV KSČ, jmenovitě většiny slovenských členů, Bilaka, Husáka, Jakeše, Kapka a dalších, kteří vyhrožovali stoupencům gorbačovovského kurzu Lidovými milicemi a násilným udržením strnulého režimu.

Jaké jsou vaše informace o zákulisí té doby?

 

30. 8. 2001  17:53:32

Miloslav Ransdorf

Vím, že sovětský velvyslanec a následně Gorbačov požadovali po premiéru Adamcovi, aby zařídil volbu Václava Havla presidentem. Stačí Vám tento detail k pochopení?

 

23. 8. 2001  11:15:54

Josef Koprnický

Domníváte se, že působí v dnešním veřejném a politickém životě bývalí agenti KGB?

 

30. 8. 2001  14:12:22

Miloslav Ransdorf

Myslím, že ano, a nejen agenti KGB.

 

POKUD MÁTE ZÁJEM O PŘESNÝ POPIS PROVÁDĚNÝCH OPERACÍ, PŘEČTĚTE SI PROSÍM NÁSLEDUJÍCÍ DOKUMENTY:

http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn0100/obsah/index.htm

http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn0200/obsah/index.htm

a na závěr: http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2001/nn04_2001/obsah/01.htm

 

Spor Klaus versus Komárek je zásadní. Týká se nejvhodnější strategie schopné zajistit zájmy komunistické nomenklatury na věčné časy. Konkrétně jde o to, zda své posice spolehlivěji zabezpečí v rolích bankéřů, podnikatelů a byznysmenů nebo naopak jako všeobjímající státní byrokracie, "pečující" o chod celé společnosti, popřípadě kombinací obou. Jejich Evropou však obchází strašidlo. Strašidlo debolševizace...

Petr Cibulka, NECENZUROVANÉ NOVINY 11/1992

 

VAZENI PRATELE A SYMPATIZANTI S NASIM POLITICKYM PROGRAMEM REFEREND A PRIME

DEMOKRACIE "VSECHNA MOC PRO VSECHNY". MAM PRO VAS DOBROU ZPRAVU: ZAKLADNI

DOKUMENTY O NEDEMOKRATICKEM PRUBEHU PARLAMENTNICH VOLEB V CR, O VOLEBNI

KAMPANI POLITICKE STRANY PRAVY BLOK PROTI VLADNOUCI DEMOKRATURE A NASLEDNE

UMELE VYVOLANE LIKVIDACNI KRIZI JSOU KONECNE NA INTERNETU V "AKTUALITACH"

NASICH OFICIALNICH WEBOVSKYCH STRANEK www.PravyBlok.cz !!!

Viz.:

1) Zapis "Mimořádné tiskové konference disidentů a politických vzů

komunismu a postkomunismu Petra Cibulky a Vladimíra Hučína ze dne 6.kvtna

2002 v Praze na Žofín":

http://www.pravyblok.cz/Dopisy/konference_Zofin_06052002.htm   

2) USTAVUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ PROZATÍMNÍ OBČANSKÉ VLÁDY ČR "DEMOKRACIE PRO

VŠECHNY":

http://www.pravyblok.cz/volby2002/USTAVUJICI%20PROHLASENI%20PROZATIMNI%20OBCANSKE%20VLADY.htm

3) Zápis z 11. (mimořádného) snmu Pravho Bloku, který se konal v Praze dne

13.7.2002:

http://www.pravyblok.cz/Dopisy/Zapis%20z%2011.%20mimoradneho%20snemu.htm 

JEJICH PROSTUDOVANIM KAZDY VELMI SNADNO ZJISTI, V JAK HLUBOCE

NEDEMOKRATICKYCH POMERECH V NASI ZEMI ZIJEME A JAK SE PROTI TOMU MUZEME

NASTESTI VELMI UCINNE BRANIT PROSAZENIM ZAKLADNICH SYSTEMOVYCH ZMEN,

DEFINOVANYCH V PREAMBULI NASEHO POLITICKEHO PROGRAMU "VSECHNA MOC PRO

VSECHNY": http://www.pravyblok.cz/preambule.htm 

a http://www.pravyblok.cz/Dopisy/Analyza%20systemu.htm. 

PROSIM VSECHNY O DALSI SIRENI TECHTO NESMIRNE ZAVAZNYCH DOKUMENTU, KTERE

POUZE Z JINEHO HLEDISKA POTVRZUJI TO, CO UZ SE KONECNE PROVALILO V CAUSE

NAJEMNYCH VRAZD ELITNIHO AGENTA CESKE VOJENSKE ROZVEDKY A PRAVE RUKY

MINISTRA ZAHRANICNICH VECI A SOUCASNEHO PREDSEDY VALNEHO SHROMAZDENI OSN

JANA "KATO" KAVANA, GENERALNIHO SEKRETARE MINISTERSTVA ZAHRANICI CR KARLA

"SALIMA" SRBY!

S pozdravem a pranim vseho dobreho za dalsi sireni techto informaci dekuje

Petr Cibulka, www.cibulka.net, www.PravyBlok.cz