,,KONSERVATIVNÍ POLITIK" VÁCLAV KLAUS A TI DALŠÍ

Posilam toto znovu, mozna na tom nebudou nektere znaky citelne, ale verim, ze si to domyslite.

Kdo toto uz nekdy dostal, tak se omlouvam, ale podle mych zprav z CZ, tak vetsina techto veci je blokovana tamnim rezimem.

Honza Malina

"Konservativní politik" Václav Klaus a ti další

Prognostický ústav Československé Akademie Věd, Praha, píše se rok přibližně 1985, buffet v přízemí je v ranních hodinách ještě poloprázdný, protože soudruzi prognosáci zatím jen popíjejí kafe ve svých kancelářích a sprostými vtipy škádlí své sekretářky, čas oběda je ještě daleko.

Tato situace není ojedinělá, ba naopak, vyprávět si o zážitcích z chat a chalup už zřejmě u těchto lidí nemá takovou cenu jako pár slizských fórků, prohozených při pohledu na sličnou soudružku sekretářku 22 let mladou, jak píše na psacím stroji zprávu nebo referát pro soudruha ředitele či soudruha náměstka.

Zdi jsou stroze vymalované šedou barvou, která spíše připomíná vězení než "věhlasnou instituci" plnou akademiků a jiných chytrých lidí, kteří si za svou službu vlasti a straně přecejen zaslouží daleko lepší podmínky a prostředí ke své práci, no ne ?

Ranní rozpis prognóz "do budoucna" a "pro blaho všech" už byl vyvěšen na proletářské nástěnce, za kterou by se nemusel stydět ani nejlepší komsomolec a tak nakonec po schůzi soudruhů prognostiků došlo i na ten oběd.

"Vašku, pošli to ještě dnes, víš že na to soudruzi v Moskvě už netrpělivě čekají,"

ozvalo se při obědě od jednoho z četných stolů.

Práce totiž u soudruhů prognostiků je to hlavní a tak i u oběda se

takovéto věci velmi často probírají, čas jsou peníze a prognóza za prognózou

se tak jen a jen sypou, to byste lidi nevěřili.

Ten, kterého jeden z těchto analityků nazval Václavem, směle přikývl

a dojídal poslední knedlík, který mu ještě zbyl na talíři,

vymázl s ním nakonec zbytek omáčky, zvedl se

a přisedl si k onomu kolegovi, kterého mluva a zvláště její pomalost,

do tohoto prostředí nadprůměrných mozků až nápadně nezapadala,

ale jak známo, soudruzi často svou poněkud slabší schopnost vyjadřování se

nahrazují onou až zázračně jednotnou a tím i ukázkovou uvědomělostí.

"Četl jsi už plán na příštích 10 let ?"

zeptal se Vašek svého soudruha spolupracovníka.

"Ano, četl, "

ozvalo se stroze a trochu i nakvašeně, což Václavovi ovšem neuniklo

a pozvednutím svého obočí a rozšířením svých jinak velmi často přivřených víček

(kvůli kterémužto zvyku se mu dostalo přezdívky "Lišák"),

dal najevo svůj zájem a možná i trochu starost o svého kolegu,

protože v Prognostickém Ústavu je kolektiv vždycky to hlavní,

soudržnost je pro soudruhy vědecké pracovníky věc zásadní

a naprosto nejdůležitější právě při plnění tak důležitých pracovních úkolů,

jaké jsou od nich "shora" vyžadovány.

"Co se ti nelíbí, vždy mě je to úplně jasné, máme prostě za úkol místo socialismu budovat demokracii, takový je přece plán soudruhů jak z vlády,

tak i z Moskvy, tak jaké můžeš mít ještě pochybnosti ? "

začal opatrně znova Václav, protože nechtěl svého pomalejšího kolegu

namíchnout sám ještě víc, situace už byla i tak dost vážná

a netaktnost mezi kolektivem prognostiků a vědců je v takovýchto případech nepřípustná, to každý z nich věděl, disciplína musí být

i kdyby na chleba nebylo, soudruzi !

"Nesedí mi to prostě, nejde mi na rozum, který vůl toto vymyslel,

že já mám být demokratem a ty republikánem, přece takováto lež nám

nemůže nikdy před lidma projít",

podotkl onen pomalejší k "Lišákovi".

"Neboj se nic, lidi stejně nemají vůbec ponětí o tom, jak se má

spravný demokrat a nebo republikán chovat, tak co se čílíš,

mě toto docela vyhovuje, nápíšu pár knih o tom, jak si představuju

tento světově unikátní směr a dám to do oběhu, pak se dají dělat věci,

ale potřebuju tvoji pomoc, sám to prostě nezvládnu, " zdůraznil Václav.

"No já nevím, ale co to objímání stromů, vždy to je přece úplná p......a"!

(pro vulgární charakter tohoto jinak unikátně přesného výrazu ho

zde bohužel musíme vynechat, čtenář jistě odpustí - pozn. autora).

"To ti teda dělat neměli, ale nic s tím asi nenaděláš, tak už se s tím smiř",

prohodil jen tak na půl huby zase Václav, protože zrovna dloubl

do kolegova talíře a uzmul mu bez námitek čerstvou mrkev,

vitamíny jsou totiž pro tak náročnou prognostickou práci opravdu nutné

a prognózy pak jdou jak po másle, to každý z těchto vědeckých pracovníků

dávno pochopil a uznával. Vedení mělo přece ve všem pravdu.

"No jo, to ty to máš o hodně jednodušší, plán je přece jasný

a tobě to bude jako konservativnímu politikovi slušet, to se vůbec nebojím",

podotkl kolega Vaška.

"Kdyby něco, tak plán B je takový, že si musíme podržet záda,

aby se nikdo nemohl jen tak dostat k moci, to je ten hlavní úkol,

pamatuj si to !"

zdůraznil ještě Václav, dojedl mrkev, dopil minerálku a odkvačil napsat

dalších pár stránek do své knihy týkající se

připravovaného ekonomického zázraku,

tak opravdu zásadní je práce soudruhů vědců,

že se vám při tom pomyšlení tají dech.

------------------------------------------------------------------------------------

Ale teď už vážně.

Systém parlamentní demokracie komunistům (převlečeným a nepřevlečeným)

až nápadně vyhovoval a vyhovuje do dnešní doby,

ovladatelnost státu prostřednictvím nastrčených a prokádrovaných lidí

je jejich jedinou zárukou, jak se udržet u moci.

Od počátku 90. let lidé jako Klaus, Zeman, Havel a spol. zarputilým způsobem

podporovali směr politiky a ekonomie státu jako "náš a jedině náš", tedy absolutně scestnou filosofii politiky a mocenské struktury státu, kdy lpění na silné

a nezaměnitelné moci státu nad občanem země byl a je do dnešní doby

jedinou možnou cestou pro tyto lidi, jak se udržet u moci.

Toto nebylo nikomu nápadné, až na rychle umlčené a sdiskreditované vyjímky,

a to proto, že neznalost cesty ku svobodě

a opravdu poctivému svobodnému systému rozdělení moci rovnoměrně

mezi voliče a stát, nahrávalo lidem s komunistickou a zpravodajskou minulostí, současností a pro tento případ tedy i "zářnou budoucností" .

Kde není žalobce, tam není ani soudce.

Vše se potvrzuje v současné době, ovšem velmi pozdní době,

kdy možnost nápravy "zdola" je už prakticky vyloučena,

apatie voličů je jen nahrávkou právě lidem u moci,

aby se u té despotické moci udrželi co nejdéle, tedy na pořád.

Dimitrij Manulovski už v 30. letech minulého století sestavil plán

falešného kolapsu komunismu a to pro případ,

že země jako USA nepřistoupí na systém socialisace,

tedy systém, který je možné uskutečnit pomocí infiltrace všech vlád na světě

s parlamentním systémem, ne ovšem ve Spojených Státech, kde republika

a ne demokracie, je tou mocenskou strukturou, zaručující na rozdíl

od dnes už všech evropských zemí, svobodu a ochranu svobody

pro všechny své občany bez vyjímky.

Znalost a analýza amerického republikového systému právě složkami

zpravodajských služeb komunistických států poskytla možnost sestavení dlouhodobého plánu, který má za úkol destabilizovat a oslabit sílu

této americké země natolik, aby nenastal žádný problém v případě

invaze a napadeni Spojených Států komunistickými státy

jako Rusko, Čína a celý Varšavský Pakt.

Role Bill Clintona je v tomto plánu očividně patrná s ohledem

na jím zosnovaný prodej strategicky důležité technologie do rukou

čínských komunistických hrdlořezů, Clintonova blokáda

modernizace amerických vojenských složek a neobvykle vysoký počet jeho presidentských direktiv namířených navíc proti prosperitě

a hlavně proti účinné strategii obrany státu,

toto vše je jen důkazem Clintonovi vlastizrady na Americe.

Příspěvek na Clintonovu volební kampaň od čínských komunistů je jen dokladem

podvratnosti tohoto presidenta.

Clintonova údajná spolupráce s STB-KGB už od roku 1970 je pak

jen kamínkem do mozaiky, kterou pro svět soudruzi komunisti pilně vytvářejí,

celá léta a s neúnavnou energií,

totiž na konci cesty je absolutní moc nad světem

a komunismus s kontrolou "shora" od těch vyvolených,

prostě systém, který je k daňovému poplatníkovi

absolutně neférový a nerespektuje lidská práva a svobodu občanů země

a to v žádném případě.

Pro úspěšné provedení tohoto ďábelského plánu musely být logicky sestaveny a připraveny i vlády ve všech členských státech komunistického Varšavského Paktu, musely být vypracovány podrobné studie a plány, jak jednat v případě problémů a nepokojů, nespokojenosti voličů, jak postupovat v případech,

kdy bude nutné vládu vyměnit a jak ovládat volební systém

a to takovým způsobem, aby se nikdo s poctivými úmysly nemohl k moci dostat.

Tohoto logicky nemohlo být docíleno za pár měsíců a tedy tento dlouhodobý plán

musel být sestaven několik desetiletí dopředu.

Anatolij Golitsyn popisuje ve své knize "Nové lži pro staré lži" právě selhání metody analýzi komunistických praktik a to u západních pozorovatelů

a západních vlád samotných.

Názor, že role Ronalda Reagana v "odzbrojení" Ruska byla rozhodující,

se v tomto světle zdá být ne tak přesný, nebo komunisté jednali podle svého dlouhodobého plánu, tedy jeho 3. fáze, kdy zorchestrovaný umělý kolaps

komunismu musí být sehrán se vší vážností a disciplinovaně,

takže důslednost Reagana v případě obrany země proti komunismu a vyzbrojení a modernizace americké armády v tomto případě poskytly Rusku vítanou

zástěrku při uplatňování jejich plánu na falešnou "demokratizaci" komunismu.

Takže i v případě Václava Klause a jeho "spoluprognostiků" je možné

na jejich činech doložit, jaká byla,

a je, jejich skutečná role v uskutečňování československe části této dlouhodobé komunistické strategie.

Naivita a neznalost komunistických praktik ze strany západních vlád a v mnohých případech i infiltrace těchto vlád komunistickými agenty vlivu,

toto vše poskytlo komunistickým silám daleko širší rámec možností,

než předpokládaly.

Infiltrace západních zpravodajských služeb, tedy i CIA a dále i FBI,

pak také sehrává svou důležitou roli v tomto plánu.

Nesmíme zapomenout na roli masových sdělovacích prostředků,

které podle plánů KGB a STB museli být infiltrovány

a to s největším možným procentem úspěšnosti, protože

lhaní svým občanům země by za žádných jiných podmínek nebylo možné.

Generál Jan Šejna, bývalý náčelník Generálního Štábu,

toto vypovídal nesčetněkrát před pracovníky FBI,

před Congressem USA a jeho zpravodajské komise, ovšem nechápavost

amerických státníků zde sehrává jednu z nepochopitelných rolí, ovšem

vítanou právě komunistickými rozvědkami a vládními komunistickými silami.

Otázka: Jak je možné, že dva podle jejich současné stranické příslušnosti

rozdílně myslící státníci, pracovali ve stejném Prognostickém Ústavu

Československé Akademie Věd, ve skutečnosti 1. správa STB,

a teď v této době mají tak rozdílné role v politickém světě ?

Václav Klaus a Miloš Zeman mají více společného, než je jim milé,

tedy promíchanost jejich politických názorů a směrů politiky je až zarážející,

ovšem s tím, že jejich falešná role "politických rivalů" není určena pro domácí

obecenstvo, ale pro západní pozorovatele, jejichž neznalost domácích poměrů

je u lidí v okruhu Klause a Zemana předpokládána a tím i očekávána.

Proto tato "hra na demokracii" může do dnešní doby bez problémů pokračovat,

protože jak v politice, tak i v médiích, se žádnému poctivému člověku prostor

zásadně neposkytuje, protože jakmile by se takováto situace naskytla, pravda

vyplyne na povrch a role státu - v rukou komunistů

a estébáků - jako absolutistického despotického rozhodovatele

v životech občanů státu, bude tím velmi vážně ohrožena,

což je pro komunistické síly u moci situace absolutně nepřípustná.

Ale připomeňme si pár příkladů Klausova "konservatismu".

Václav Klaus otevřeně stojí proti jakékoliv legislativní moci v rukou voličů

státu, tedy je absolutně proti vyváženosti

a kontrolovatelnosti mocenského spektra země.

Jeho opozice proti jakémukoliv zákonu o referendu, tedy i tomu "zákonu",

který byl sepsán jako výsměch voličům do tváří pravě jeho kolegou z Prognosáku

Zemanem a jeho stranou, tato Klausova opozice k jedině férovému

mocenskému rozložení legislativní moci (mezi voliče-daňové poplatníky a vládu a parlament země) byla již nesčetněkrát doložena.

Konservatismus v pojetí Václava Klause dostává co proto.

To ani nemluvím o ústavě země, která musí být jednoznačně jenom v rukou voličů,

tady je odpor celého parlamentu a na čele s Klausem, prostě enormní, protože

soudruzi poslanci dobře vědí, že ústava státu je dokument nejdůležitější, takže

volič v zemi podle této samozvané "elity" nemá práva na změnu ústavy, tato moc

náleží podle Klause a spol zase jen vyvoleným lidem, tedy Klausovi a spol.

Komunistický absolutismus s lidskou tváří.

Ale na jak dlouho, ptám se ?

Jaké má obyčejný clověk v České republice záruky, že se nestane další Únor 1948 ?

ŽÁDNÉ ZÁRUKY VOLIČ NEMÁ !

A to právě díky lidem jako je Klaus, Zeman, Špidla, Havel a spol, spolu s celým komunistickým Parlamentem.

Takže kde je ta vaše "revoluce", ptám se, kde je ta svoboda,

kterou se vám jakože dostalo, občané České republiky ?

Myslím, že je načase nejen se začít ptát, ale hlavně i jednat, než se soudruhům

Klausům a spol zachce ještě větší moci, ochranný mechanismus tady žádný není

a bez snahy voličů tu ani nikdy nebude.

Ohrožení pozic komunistů a estébáků u moci a změna mocenského systému

na americkou republiku místo na fádní a nefunkční komunistickou parlamentní demokraturu, toto vše je velmi úzce propojeno,

ovšem chybí tu vůle voličů danou situaci

zásadně změnit ve svůj prospěch, tedy aspoň vyrovnat síly s parlamentem

a to prostřednictvím systému legislativného neomezeného referenda a iniciativ

a hlavně mít v rukou moc jako jedinní měnit ústavu země.

Jiná cesta k té opravdové svobodě totiž nevede

a ve světě se schyluje ke komunistické bouři,

takže času v této nejisté době nazbyt není.

Ovšem ptám se, najde se odvaha k činům, síla a rozvaha ke změně v zemi,

bez komunistických a estébáckých pohrobků, pro blaho celého národa a ne jenom

Klausů a Špidlů a Havlů ?

To otázka, na kterou není jednoduché odpovědět, čas ukáže.

Honza Malina

Add photos to your e-mail with MSN 8. Get 2 months FREE*.