Klausův přítel v hledáčku BIS
Otázky zní: Zaplatil Alexandr Rebjonok Novu? Kryje ho prezident?
 Jak Respekt informoval ve svém
předposledním čísle, aktuální tajná zpráva BIS upozorňuje na bezpečnostní
riziko plynoucí České republice z aktivit Rusa Alexandra Rebjonka (51).
Úřední zmínka o tomto jméně zároveň nabídla možnou odpověď na otázku, kdo
vlastně financoval před čtyřmi lety rozjezd ukradené televize Nova.
Rebjonok – podle detektivů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu
(ÚOOZ) muž, přes kterého šly do Česka podezřelé ruské peníze – je totiž
obchodním spolupracovníkem bosse TV Nova Jiřího Šmejce a spolumajitele
Primy Ivana Zacha. Alexandr Rebjonok žije v Karlových Varech a tajné služby
a speciální policejní útvary se zabývají jeho aktivitami už skoro deset
let. Rebjonkovo jméno může vysvětlovat i dlouholetou viditelnou podporu,
kterou obě televize poskytovaly Václavu Klausovi. Současný prezident má s
ruským podnikatelem velmi blízký vztah.
Nechte ho být
ÚOOZ a BIS se o Alexandra Rebjonka začaly zajímat v polovině devadesátých
let. „Byla to vlastně náhoda. Dostali jsme informaci, že jistá česká firma
vyvezla do Ruska zbrojní komponenty, a společnost neměla na vývoz potřebné
povolení. Začali jsme se o případ zajímat a zjistili jsme, že obchod
pravděpodobně zorganizoval Rebjonok,“ říká detektiv z ÚOOZ. Tajné službě
přišel karlovarský Rus do rány o něco později. „Věděli jsme, že v Karlových
Varech ovládl luxusní hotel Imperial a založil několik firem, které
pracovaly v turistickém ruchu. To samo o sobě nebylo až tak zajímavé, spíš
jsme se zajímali o firmy, které postupně ovládli jeho obchodní společníci.
Šlo o miliardové majetky a často jsme zjistili, že peníze pocházely z
Ruska. Způsob personální a obchodní provázanosti firem naznačoval, že se
přes ně mohly prát peníze z organizovaného zločinu,“ popisuje počátek zájmu
tajné služby jeden z jejích důstojníků (viz rámeček). Podnikatelská skupina
kolem Rebjonka ovládla několik karlovarských hotelů (zprostředkovaně také
známý hotel Pupp), lázeňských domů, porcelánový průmysl, investovala ve
stavebnictví, obchodovala s akciemi. „V hotelu Imperial se pořádaly akce
pro zvané, kterých se účastnili často přední politici, třeba Vladimír
Dlouhý. Bylo jasné, že pan Rebjonok si vytváří síť velmi vlivných
kontaktů,“ vzpomíná detektiv z ÚOOZ. Pracovní schůzky v Imperialu pořádal i
tehdejší premiér Václav Klaus, který v hotelu často bydlel.
S pozdějším majitelem Primy Ivanem Zachem se Alexandr Rebjonok sešel v
karlovarské firmě Golf Resort. Ve statutárních orgánech společnosti spolu
působili pět let – do roku 2000. V den, kdy firmu opustili, nastoupil na
post Zacha Jiří Šmejc – otec magnáta z Novy. Společnost provozovala garáže,
poskytovala golfový servis, reklamní činnost, ale nejdůležitější byly
tenisové kurty. Tedy kvůli udržování kontaktů s významnými podnikateli a
politiky. Rebjonok v 90. letech pořádal každoročně v Karlových Varech
tenisový turnaj osobností, kde hrávali pravidelně politické špičky z ODS či
ODA, včetně Václava Klause. Nynější prezident chodil pravidelně hrávat do
pražské haly Golf Resortu na Spořilově.
Pátrání ÚOOZ ale skončilo dříve, než mohlo přinést nějaké důkazy. Na podzim
1998, těsně po vzniku opoziční smlouvy, přišel na ÚOOZ příkaz ukončit
veškerou práci na Rebjonkovi. „Prý překračujeme pravomoci a zpravodajským
rozpracováním Rebjonka suplujeme práci BIS,“ vzpomíná detektiv. „To byla
jen záminka – vždyť tohle je naše práce, sbírat informace o podezřelých
lidech a činnostech, a pokud zjistíme porušení zákona, předáme případ
vyšetřovatelům.“ Kdo vydal příkaz zastavit pátrání, zda přes Alexandra
Rebjonka nepere v Česku peníze ruský organizovaný zločin, si detektiv
nepamatuje. Stejně děravou hlavu má tehdejší i současný šéf speciálního
útvaru Jan Kubice. „To už nevím,“ říká stroze. A nemohl by to ze spisu
zjistit? „Takové informace tam nejsou, a i kdyby byly, stejně vám je nemůžu
prozradit.“
Ve službách KGB
Inženýr Alexandr Rebjonok žije v České republice od poloviny 70. let.
Oženil se tu a narodil se mu syn. Když ale policie před sedmi lety požádala
ruské kolegy o informace o tomto muži, dostala z Moskvy odpověď, že žádný
člověk toho jména a data narození „není veden v registraci obyvatel Ruské
federace“. To naznačovalo, že tu Rebjonok žije pod falešnou identitou. Na
další neoficiální žádost o jeho ruských příbuzných už Rusové neodpověděli
(nemuseli, spolupráce jednotek, které provádějí taková zpravodajská
šetření, není vázána žádným zákonem, záleží na osobních vztazích
policistů). „S panem Rebjonkem jsme o tom mluvili, tvrdil, že je to nějaký
omyl,“ říká další detektiv z ÚOOZ. Připouští, že pravdivá mohla být i
Rebjonkova argumentace, že jde prostě o nepořádek v ruských archivech.
Rebjonok pracoval za totality v Ostrově nad Ohří ve výzkumu tamních
uranových dolů jako jakýsi supervizor. BIS je přesvědčena, že v takové
funkci musel mít kontakt s KGB. „Pokud šlo o jaderný výzkum, bylo
vyloučeno, aby Sovětský svaz vyslal do zahraničí pracovníka, který nedělal
pro KGB,“ tvrdí vysoký představitel českých bezpečnostních složek. „A nedá
se vyloučit, že pro ně pořád pracuje. Rusové mají značný zájem o naše
teritorium, je tu podstatně více jejich špionů než třeba v Polsku nebo
Maďarsku.“
S Alexandrem Rebjonkem nebylo možné osobně mluvit, podle jeho zástupce v
hotelu Imperial Petra Milského se zdržuje delší dobu v zahraničí. V jednom z
mála svých vyjádření pro tisk prozrazuje, že po listopadu 1989 začal
pracovat v managementu hotelu Imperial, pak koupil podíl na hotelu od
několika privatizačních fondů. Založil Společnost Pentalog, která se zabývá
organizováním pobytu bohatých Rusů v Karlových Varech. Jeho investice se
přesně kryjí s dobou, v níž podle zprávy BIS z roku 1996 investovaly ruské
tajné služby do nákupu a opravy nemovitostí v Karlových Varech a jejich
okolí kolem půl miliardy korun.
„O Rebjonkovi si myslíme, že může být důležitou osobou v investicích
ruských tajných služeb nebo mafií. Ale důkazy o nějakých zločinech nemáme,
pouze indicie,“ říká představitel BIS. Podle jeho názoru je Rebjonok už
mimo dosah možností a schopností služby. „Tak to je. Když se letos 18.
dubna prezident Klaus loučil na sjezdovce v Krušných horách se zimní
sezonou, připil si před místními novináři ,na zahřátí‘ s Alexandrem
Rebjonkem a nechal se s ním vyfotografovat.“ Výlety na sjezdovky totiž
prezident Klaus podnikal opět ze svého oblíbeného Imperialu, kde bydlel
třeba i letos v srpnu, během své letní dovolené.
Švýcarské konto
Policie dodnes vyšetřuje transakci, při které poskytla IPB Vladimíru
Železnému a Jiřímu Šmejcovi úvěr ve výši miliardy korun. Trestní oznámení
podala před třemi lety Česká národní banka – peníze totiž byly podle
tehdejšího mluvčího banky Milana Tománka použity „v rozporu s úvěrovou
smlouvou“. Zjednodušeně řečeno, miliarda byla rozdělena mezi několik
Šmejcových a Zachových firem a přes ně byla Nova financována. Přesně v
duchu praní špinavých peněz – řada firem a řada kont, přes něž se policie
stěží dopátrá, kdo stál v pozadí „investice“. Policie neví ani to, kdo
miliardu pro Novu ve skutečnosti poslal – IPB peníze nepůjčovala, byla jen
prostředníkem. Podle dosavadních zjištění přišly peníze ze Švýcarska, ale
předtím je odesílatel protáhl nepřehlednou řadou účtů. „To se dělá jen
tehdy, když je nutné zakrýt původního investora,“ říkají muži z tajných
služeb. Vzhledem k blízkým vztahům Rebjonka, Šmejce a Zacha zvažovala BIS,
že na přívodu peněz do české nejsledovanější televize mohl spolupracovat i
Rus z Karlových Varů.
„Ano, já pana Rebjonoka zastupuji, ale žádné informace vám nemůžu
poskytnout,“ říká Petr Milský na otázku, jak je to se vztahem jeho šéfa s
největšími českými komerčními televizemi. „To musí můj strýc Jiří, který
vede společnost Imperial.“ Předseda představenstva ale jakýkoli hovor
odmítá.
ČSOB, která převzala Investiční a poštovní banku, už o dluhu mluvit nechce.
„Úvěr je splácen, a víc vám kvůli bankovnímu tajemství nesmím prozradit,“
říká tiskový mluvčí banky Milan Tománek (ironií osudu sem mezitím přešel z
ČNB, která podala trestní oznámení). Došla už k nějakému závěru policie?
„Případ ještě nebyl uzavřen. Jde o komplexní vyšetřování transakcí v IPB.
Informace poskytneme, až skončíme,“ říká náměstek policejního prezidenta
Jaroslav Macháně. Jiří Šmejc nebyl celý týden k zastižení na ani jedné ze
tří adres, které jsou uvedeny v obchodním rejstříku, a stejně nedostižný
zůstal i Ivan Zach. „Pan prezident Václav Klaus se k takovým věcem
nevyjadřuje,“ dodává Eva Černíková z tiskového odboru Hradu.
Rámeček
Rebjonkův strom
Alexandr Rebjonok figuruje pouze v osmi firmách, spojených většinou s
karlovarským turistickým ruchem a hotelem Imperial. Jeho společníci z
těchto firem ale figurují ve spleti více než sto padesáti dalších firem.
Jiří Milský, Bohumil Procházka, Petr Milský, Radovan Květ, Jiří Šmejc a
Ivan Zach jsou muži, kteří začínali kariéru v drobných firmách pracujících
pro Rebjonka. Dnes jsou majiteli či podílníky společností s miliardovým
základním jměním. Hlavní postavy těchto obchodních výpisů figurují
především v odvětvích, jako je turistický ruch, obchod s nemovitostmi,
investiční fondy, reklamní agentury, ekonomické poradenství. Mimochodem
podle odborného sborníku Kriminalistika z roku 2000 a vládního Usnesení o
boji proti korupci z letošního jara jsou přesně tato odvětví hlavními
cestami praní špinavých peněz.
Autor: Jaroslav
Spurný
|
